Nově přidaná cizí slova

AFK je internetová zkratka z anglického spojení away from keyboard, doslova „pryč od klávesnice“. V chatech, sociálních sítích a zejména v online hrách slouží k rychlému oznámení, že je uživatel dočasně mimo počítač či telefon a nebude chvíli reagovat ani aktivně hrát. Objevuje se jako krátká zpráva nebo status, např. „jsem AFK“ či „AFK 5 min“. Na rozdíl od offline obvykle neznamená ukončení připojení, ale krátkou pauzu s očekávaným návratem. V herním prostředí může být AFK vnímáno negativně, protože nečinný hráč znevýhodňuje tým, a některé služby proto po delším AFK automaticky odhlašují nebo udělují postihy. V češtině je výraz nesklonný, často se píše i afk a ve slangu se od něj tvoří afkovat, afkář či afkování.. >> detail

Affiliate marketing (partnerský marketing) je forma výkonnostního, převážně online marketingu, v níž inzerent odměňuje nezávislé partnery za měřitelný výsledek, nejčastěji za prodej, registraci nebo jinou konverzi. Partner (publisher) propaguje nabídku přes unikátní affiliate odkaz, banner či slevový kód, aby bylo možné sledovat zdroj návštěvy a přiřadit objednávku pomocí cookies nebo jiných identifikátorů. Provize se vyplácí jako podíl z tržby nebo pevná částka podle modelů CPS, CPA, CPL či CPC. Často se využívá affiliate síť, která zajišťuje technické měření, reporting, schvalování partnerů a vyplácení. Výhodou je vysoká měřitelnost a kontrola nákladů, rizikem podvody, kanibalizace vlastních kanálů a spory o atribuci. V praxi probíhá v rámci affiliate programu a vyžaduje také transparentní označení komerčních sdělení.. >> detail

Aerogram je druh poštovní zásilky určený pro leteckou přepravu. Jde o velmi lehký list papíru z tenkého materiálu s předtištěnou hodnotovou známkou nebo s vyznačením, že je poštovné zaplaceno, který se po napsání složí a zalepí do podoby vlastní obálky. Vznikl jako levnější alternativa k běžným dopisům, protože nízká hmotnost umožňovala využít zvláštní letecké tarifní sazby pro mezinárodní korespondenci. V poštovní a filatelistické terminologii patří mezi poštovní celiny a často nese nápis „par avion“ nebo „air mail“. Aerogram zpravidla nepřipouští vložení příloh, má předepsané rozměry a někdy i omezení počtu slov. Dnes je spíše historickým a sběratelským dokladem letecké pošty. V českém prostředí se s aerogramy setkáme hlavně ve filatelistických sbírkách a v dochované rodinné korespondenci. Slovo vychází z řec. aér „vzduch“ a gramma „písmo“.. >> detail

Aerogén (z řec. aér, vzduch, a přípony -gén ve významu vytvářející) je v chemii a technologii materiálů plynotvorný prostředek neboli nadouvadlo. Po přidání do směsi a spuštění reakce nebo po zahřátí uvolňuje plyn (např. CO₂, N₂ či H₂), který v tuhnoucí nebo tavené hmotě vytvoří jemné póry a sníží tak objemovou hmotnost výrobku. Aerogénem může být chemická látka rozkládající se za vzniku plynu (např. hydrogenuhličitany, azosloučeniny) i fyzikální nadouvadlo na bázi těkavých kapalin. Užívá se při výrobě pórobetonu, lehčených malt, pěnového skla, plastových a pryžových pěn. Volba aerogénu, jeho kompatibilita se směsí, teplota rozkladu a dávkování ovlivňují velikost buněk, pevnost, nasákavost i zdravotní a ekologická rizika rozkladných produktů. V méně častém užití označuje také zařízení, které generuje aerosol pro inhalaci nebo laboratorní měření.. >> detail

Aerofor (též aerophor) je odborné, dnes spíše historické označení dýchacího přístroje, který uživateli dodává dýchatelný vzduch z tlakové láhve, případně z externího zdroje vedeného hadicí. Jde o izolační ochranný prostředek, protože umožňuje dýchání nezávisle na okolní atmosféře, na rozdíl od filtračních respirátorů. Uplatňuje se při potápění, v hasičské a záchranářské praxi i při práci v prostředí s kouřem, nedostatkem kyslíku nebo s toxickými plyny. Součástmi bývají tlaková nádoba, redukční ventil, dýchací automat, manometr a celoobličejová maska, někdy také výstražný signalizátor zbytkového tlaku a nosný postroj. V moderní terminologii se užívá spíše výraz autonomní dýchací přístroj (SCBA). Nejde o aerátor, který provzdušňuje kapaliny. Slovo je složeno z řec. aér vzduch a lat. ferre nést, tedy nosič vzduchu.. >> detail

Aegir (též Ægir, vysl. přibližně „éjir“) je vlastní jméno ze severské mytologie. Označuje mořského obra z rodu jötnar, který personifikuje oceán a v básnických kenningech může znamenat i samo moře nebo jeho děsivou sílu. V eddických písních, zejména v Lokasenna, vystupuje jako hostitel bohů, pro něž ve své síni pořádá pitky a s pomocí Thóra získá obří kotel na vaření piva. Je manželem Rán, jež loví utopence do sítě, a otcem devíti dcer ztělesňujících různé vlny. Ve skaldské poezii se obrat „Aegirův oheň“ užívá jako označení zlata, které se třpytí jako světlo na hladině. Jméno souvisí se staroseverským výrazem pro moře a bázeň a dnes slouží jako kulturní odkaz v literatuře, hudbě či hrách. V astronomii se jménem Aegir označuje také nepravidelný měsíc Saturnu (S/2004 S 10).. >> detail

Aedelost (ž.) je knižní a historizující výraz pro ušlechtilost, noblesu a vznešenost, ať už chápanou jako společenský status (urozenost, příslušnost ke šlechtě) nebo jako morální kvalitu (velkorysost, čestnost, jemnost jednání). Užívá se také přeneseně pro vytříbenou, „ušlechtilou“ podobu stylu či uměleckého díla, např. aedelost tónu, aedelost formy. Původ má v němčině, v adjektivu edel (starší psáno ædel, aedel) = ušlechtilý, a je etymologicky blízká podstatnému jménu Adel = šlechta. Pravopis s ae je v češtině historický způsob zápisu hlásky z grafému æ a vyskytuje se hlavně v tiscích 18.–19. století. V současné češtině se slovo objevuje řídce, většinou v citacích nebo záměrné archaizaci. V běžném vyjadřování se zpravidla nahrazuje slovy ušlechtilost, vznešenost nebo šlechtictví.. >> detail

Latinský výraz doslova znamenající „obhájce či ochránce církve“ (advocatus = obhájce, právní zástupce, ecclesia = církev). Ve středověké latině označuje především světského ochránce a reprezentanta církevní instituce, nejčastěji biskupství nebo kláštera, který měl zajišťovat obranu a vymáhání práv, spravovat některé světské záležitosti a zastupovat církev před panovníkem a světskými soudy, protože duchovní neměli vykonávat vojenské a některé soudní úkony. Úřad mohl být placený nebo spojený s držením statků a někdy se dědil, což vedlo i ke konfliktům a zneužívání. V češtině se termín užívá hlavně v historické a kanonistické literatuře, překládá se také jako církevní vogt či patron. V přeneseném významu může označovat i veřejného obhájce církevních postojů.. >> detail

Latinský výraz dosl. „ďáblův advokát“. Původně označení pro úředníka v římskokatolickém procesu blahořečení a svatořečení (promotor fidei), který měl povinnost systematicky vyhledávat námitky proti kandidátovi na svatého, zpochybňovat svědectví, prověřovat zázraky a upozorňovat na rozpory v podkladech. Smyslem nebylo „bránit zlo“, ale zvýšit přísnost řízení a zabránit unáhlenému rozhodnutí. V současné češtině se tak nazývá člověk, jenž v diskusi záměrně zastává kritickou či menšinovou pozici, klade nepříjemné otázky a testuje odolnost argumentů, často i tehdy, když s nimi osobně nesouhlasí. Užívá se v právu, politice, vědě i managementu jako metoda kritického myšlení a prevence skupinové shody. Výraz se často objevuje ve spojení „hrát roli advocatus diaboli“ a zdůrazňuje, že kritika má být věcná a konstruktivní. Český ekvivalent: ďáblův advokát.. >> detail

Adverzativní (z lat. adversativus, obrácený proti) je odborné přídavné jméno užívané hlavně v lingvistice, logice a stylistice pro vztahy a jazykové prostředky, které vyjadřují protiklad, korekci nebo omezení vzhledem k předchozímu tvrzení. V syntaxe označuje odporovací poměr mezi větami či větnými členy, typicky v koordinaci, kdy druhá část přináší kontrastní informaci, doplnění nebo opravuje očekávání vyvolané první částí. Mluví se proto o adverzativních spojkách, částicích a dalších markerech jako ale, avšak, nicméně, jenže, zato, naopak. Adverzativní význam se uplatňuje i v argumentaci, když autor vyvažuje klady a zápory. Od koncesivního se liší tím, že nemusí naznačovat překonanou překážku, spíše staví dvě skutečnosti do opozice. V češtině se občas setkáme i s psaním adversativní, význam je však totožný. České ekvivalenty jsou odporovací, protikladový.. >> detail