z - výpis slov 131 - 140

parazitující na živočišných buňkách, zoopatogenní . >> detail

slovanská bohyně krásy a úsvitu, spojovaná s ranními i večerními červánky, světelná záře na obzoru před východem slunce nebo po jeho západu. >> detail

"staroperské náboženství proroka Zarathuštry založené na představě sváru dobra se zlem; mazdaizmus" . >> detail

Zouk [zuk], m. neživ., hudební žánr a s ním spojený tanec pocházející z francouzských Antil (Martinik, Guadeloupe). Slovo je převzato z antillské kreolštiny, kde znamená „taneční zábava, večírek“. Styl se formoval na přelomu 70. a 80. let 20. století, proslavila jej skupina Kassav’. Hudebně navazuje na haitský kompa a místní rytmy (biguine, gwo ka), kombinuje synkopovanou basu, výrazné bicí a často i elektronické klávesy v rychlém 4/4. Texty bývají francouzské nebo kreolské. V 90. letech se vyvinula pomalejší, lyrická varianta zouk love. V tanci se pojem užívá také pro brazilský zouk, partnerský tanec odvozený z lambady, charakteristický plynulým vedením, izolacemi trupu a rotačními figurami.. >> detail

zdravotní pojišťovna. >> detail

Zpátečnický je přídavné jméno hodnotícího, zpravidla hanlivého rázu. Vztahuje se k tomu, kdo nebo co odmítá změny a pokrok, brání reformám a upřednostňuje návrat k dřívějším pořádkům, zvyklostem či technologiím. Užívá se v politice, veřejné debatě i v každodenním životě pro postoje a postupy považované za zastaralé, nepružné nebo škodlivě konzervující minulost. Typicky se pojí se slovy návrh, opatření, názor, politika nebo mentalita. Výraz se často překrývá s významem reakcionářský, avšak nemusí označovat konkrétní ideologii, může jít i o kritiku organizačních či osobních návyků. Na rozdíl od slova konzervativní, které může být i neutrální, zpátečnický téměř vždy vyjadřuje negativní soud. Odvozeno od podst. jména zpátečník (zpátky + přípona -ník).. >> detail

Veškeré plyny a aerosoly (včetně uvolněných částic) vznikající při hoření nebo pyrolýze.. >> detail

přídavné jméno, příčestí trpné od slovesa zprofanovat, z lat. profanare, znesvětit, učinit světským. V češtině má výrazný hodnotící, často pejorativní odstín. 1) v náboženském a historickém kontextu označuje věc, místo nebo úkon zbavený posvátnosti a určení k bohoslužbě, např. zprofanovaný kostel, oltář nebo hřbitov, tedy odsvěcený, znesvěcený. V církevním právu se může vztahovat i na osobu, která byla zbavena duchovního stavu. 2) přeneseně hodnotí slova, ideje či symboly, které nadměrným opakováním, nevhodným používáním (zejm. v médiích a reklamě), komercionalizací nebo banalizací ztratily vážnost a výlučnost a působí otřepaně, vyprázdněně či diskreditovaně, např. zprofanovaný pojem svoboda, zprofanované klišé nebo téma. Blízké: znevážený, zbanalizovaný, vyčpělý.. >> detail

ponížit nebo očernit někoho, snížit jeho vážnost či hodnotu. >> detail

povýšenecká nadutost, domýšlivost, arogance, velká sebevědomost, drzost. >> detail