V učebnicích se někdy používá zjednodušené funkční členění mozku na několik na sebe „navrstvených“ systémů, které se v průběhu evoluce postupně doplňovaly. Nejhlouběji leží mozkový kmen, propojený s míchou, který automaticky udržuje základní životní procesy jako dýchání, srdeční činnost a regulaci spánku a bdění, patří sem například pons a další jádra zajišťující reflexní reakce. Nad ním se popisuje limbický systém, jenž se podílí na emocích, motivaci, učení a ukládání vzpomínek, často se uvádí hippokampus a hypotalamus jako důležité uzly těchto okruhů. Nejvíce „na povrchu“ je mozková kůra včetně čelních oblastí, která umožňuje vědomé rozhodování, plánování, práci s informacemi, abstraktní uvažování a jemnou kontrolu pohybu, spolupráci mezi polokoulemi zprostředkovává corpus callosum. Takové členění je užitečné pro výuku, ale v moderní neurovědě se bere jako orientační, protože většina funkcí vzniká v propojených sítích, které se částečně překrývají.. >> detail
právní norma platná pro všechny, kterou schválil zákonodárný sbor (parlament), obecně platné pravidlo či poučka (např. Newtonův zákon, Keplerovy zákony), obecný, všeobecně uznávaný princip. >> detail
V logickém uvažování platí zásada, že význam používaných pojmů má zůstat po celou dobu úvahy stejný. To, co jsme si na začátku označili určitým termínem, nesmí být později chápáno v jiném smyslu ani zaměňováno za odlišný pojem, jinak vzniká nejasnost a argumentace se rozpadá. V praxi se porušení projevuje jako klamná záměna významu, kdy se slovo tváří stejně, ale nese jiný obsah. Ve formálním vyjádření se tento princip často shrnuje zápisem A = A, tedy že každý objekt je totožný sám se sebou.. >> detail
Výchovný postup popsaný J. J. Rousseauem, při němž dítě není potrestáno přímo vychovatelem, ale samo pocítí přirozené důsledky svého jednání vyplývající z okolností, například když v zimě úmyslně rozbije okno, musí nějakou dobu spát v chladné místnosti.. >> detail
V gestaltové tvarové psychologii označuje tento princip sklon zrakového systému „vyhlazovat“ nepravidelnosti a chápat i mírně asymetrické či neúplné útvary jako pravidelné, vyvážené a souměrně uspořádané. Mozek si tak při interpretaci obrazu často domýšlí chybějící části a upřednostňuje harmonickou, jednodušeji organizovanou podobu tvaru.. >> detail
V klasické dvouhodnotové logice se předpokládá, že každý výrok má určitou pravdivostní hodnotu a pro libovolný výrok p je tautologií p ∨ ¬p. U dvojice soudů, které jsou v kontradikci, tedy když druhý přesně vyjadřuje negaci prvního, není možné, aby oba současně selhaly ani aby vznikla nějaká „mezihodnota“. V takové situaci musí alespoň jeden z nich platit jako pravdivý.. >> detail
S narůstajícím věkem klienta obvykle dochází k pozvolnému dozrávání a rozvíjení tělesných i psychických funkcí, takže se postupně zvyšuje jeho způsobilost zvládat stále náročnější činnosti a nároky prostředí.. >> detail
Vyjadřuje pravidlo, že s přibývajícím věkem se zpravidla zpomaluje tempo vývoje a průměrné přírůstky v tělesném růstu i ve zrání psychických schopností jsou menší. Největší změny a nejvyšší rozvojová dynamika se typicky odehrávají v raných etapách života, později se vývoj více stabilizuje a postupuje pozvolněji.. >> detail