Nejbližší vývojová etapa, ruský psycholog L. S. Vygotskij ji popsal jako oblast dovedností a činností, které dítě zatím zvládá jen s podporou dospělého, ale v blízké budoucnosti je bude umět vykonávat samo.. >> detail
Přídavné jméno odvozené od řec. zona, vyjadřuje něco pásového či pruhovaného, tedy uspořádaného do zřetelných pásů. V odborné latině se může objevit i jako přívlastek v názvech druhů pro tvary s nápadným páskováním.. >> detail
Psychologický pojem z teorie Lva Vygotského označující oblast dovedností a úloh, které dítě zatím nezvládá úplně samostatně, ale s přiměřeným vedením a oporou je dokáže vykonat. Vyjadřuje tak vzdálenost mezi tím, co dítě umí nyní, a tím, co je pro něj v nejbližším období dosažitelné, takže právě zde se učení nejvíce podílí na rozvoji jeho skrytého potenciálu a kompetencí, často prostřednictvím spolupráce s dospělým nebo schopnějším vrstevníkem.. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu označující úzký pásek nebo prstenčitě uspořádaný proužek. V biologii a medicíně se tímto výrazem pojmenovávají určité typy mezibuněčných spojů a také některé anatomické struktury: Zonula adherens (fascia adherens) je adhezní kontakt sousedních buněk s velmi malou mezibuněčnou štěrbinou, který je napojen na aktinový cytoskelet a pomáhá udržovat soudržnost tkáně. Zonula occludens odpovídá těsnému spoji, jenž „utěsňuje“ rozhraní mezi buněčnými membránami, omezuje paracelulární průnik látek a přispívá k polaritě epitelu. V oblasti oka se jako Zonula ciliaris označuje závěsný aparát čočky tvořený vlákennými svazky mezi ciliárním tělískem a pouzdrem čočky, který se uplatňuje při akomodaci.. >> detail
Psychiatrické označení pro bludnou, chorobně nevyvratitelnou představu, že se člověk mění nebo se již změnil ve zvíře, někdy spojenou s napodobováním zvířecího chování a vyskytující se u těžších poruch vnímání reality.. >> detail