Zoonymum (též zoonym, z řec. zōion zvíře a onyma jméno) je jazykovědný, především onomastický termín pro pojmenování vztahující se ke zvířeti. V užším smyslu označuje vlastní jméno konkrétního zvířete, typicky domácího nebo chovaného člověkem, které umožňuje jedince jednoznačně rozlišit v běžné řeči, v chovatelských registrech, sportu či v uměleckém textu (Azor, Sněhurka, Pegasus). Zoonymum se může tvořit z apelativ, osobních jmen i místních názvů, často má podobu zdrobněliny či přezdívky a nese motivaci podle vzhledu, povahy, původu nebo očekávané role. Není totožné s latinským vědeckým názvem druhu ani s pouhým identifikačním číslem. V některých pracích se termín rozšiřuje i na obecné názvy zvířat jako lexikální skupinu. Souhrn a výzkum zoonym se nazývá zoonymie.. >> detail
Zoopark, též zoologický park, je zařízení určené k chovu, ochraně a veřejnému vystavování živých zvířat v upraveném areálu s výběhy, pavilony a zázemím pro každodenní péči. Vedle rekreační funkce má plnit vzdělávací a ochranářské cíle, například vysvětlovat návštěvníkům ekologické souvislosti, podporovat vědecký výzkum a účastnit se koordinovaných chovných programů, které u ohrožených druhů pomáhají udržet geneticky životaschopné populace a mohou sloužit i pro reintrodukce. V češtině se slovo často užívá jako synonymum zoologické zahrady, v praxi však může označovat i menší či soukromý areál, kontaktní zookoutek nebo safari část s prohlídkou z vozidla. Složení: zoo- z řec. zóon zvíře + park.. >> detail
Pojem s původem v řečtině, kde vychází ze slovního základu pro zvíře a lásku. V běžném významu označuje silný, zpravidla nepatologický kladný vztah ke zvířatům, zájem o jejich chov, péči a ochranu.;Zoophilia erotica se v sexologii a psychiatrii používá pro parafilní zaměření, při němž je sexuální přitažlivost nebo fantazie směřována ke zvířatům a může přerůstat i v pokusy o sexuální kontakt. V některých textech se pro samotné jednání uvádí také termín bestialita.. >> detail
V psychiatrii a psychologii jde o specifickou fobii, tedy nepřiměřený a těžko kontrolovatelný strach ze zvířat nebo z kontaktu s nimi, který může vést k silné úzkosti a vyhýbavému chování. Označení je odvozeno z ř. zoon a ř. fobos.. >> detail
V medicíně a psychiatrii označení pro zrakový přelud, při němž člověk vidí zvířata, která ve skutečnosti nejsou přítomna. Typicky se objevuje u stavů zmatenosti a intoxikace, například při delirium tremens u lidí závislých na alkoholu.. >> detail
Zoorehabilitace (zoo- z řec. zóon, zvíře + rehabilitace) je odborná činnost v ochraně přírody, chovech a veterinární péči, která usiluje o navrácení zvířete do co nejlepšího zdravotního stavu a funkční zdatnosti. Nejčastěji se týká volně žijících živočichů zraněných, nemocných, osiřelých nebo odebraných z nevhodného chovu. Zahrnuje příjem a stabilizaci, diagnostiku, léčbu, ošetřovatelskou péči, vhodnou výživu, případně fyzioterapii, a také behaviorální rehabilitaci, aby jedinec znovu získal kondici, přirozené reakce a schopnost obstarat si potravu. Klíčové je omezit stres a otisk člověka a vyhodnotit, zda je možné bezpečné vypuštění do vhodného prostředí, nebo je nutná trvalá péče. Provádí ji záchranné stanice, rehabilitační centra, zoologické zahrady či specializovaní veterináři a řídí se biologickými potřebami druhu i pravidly nakládání s chráněnými živočichy. Nejde o zooterapii, při níž se zvířata využívají k podpoře zdraví člověka.. >> detail