z - výpis slov 91 - 100

měnová jednotka Polska . >> detail

V slovenských mýtech a lidových vyprávěních jde o nadpřirozeného, hadovitého tvora, často popisovaného jako vícehlavá nestvůra, která má magické schopnosti a v příbězích bývá hrozbou pro lidi i hrdiny.. >> detail

Stav, v němž se odchyluje obvyklá bdělá „norma“ a člověk jinak zpracovává podněty. Mění se pozornost, vnímání, tok myšlenek, emoční prožívání i schopnost volit a brzdit jednání. Vyvolat ho mohou vnější i vnitřní vlivy, například psychoaktivní látky, hypnóza, meditace, snění nebo výrazný spánkový deficit. Často se přidává posun ve vnímání času, intenzity smyslových vjemů a pocitu vlastní identity.;V medicíně a klinické psychologii pojem pro dočasnou nebo patologickou změnu úrovně či obsahu vědomí, která souvisí se stavem organismu. Může vzniknout při horečnatém onemocnění, intoxikaci, úrazu hlavy nebo při metabolické nerovnováze. Projevuje se například zmateností, dezorientací, zpomalenými reakcemi nebo malátností a bývá důležité odlišit, zda jde o lehký přechodný stav, nebo o příznak závažného onemocnění.. >> detail

všimnout si něčeho, spatřit či zahlédnout, jde o dokonavý tvar slovesa „merčit“. >> detail

Zmrazek je podstatné jméno mužského rodu označující zledovatělý kus sněhu nebo hlíny, případně menší nerovnost na povrchu cesty vzniklou opětovným zmrznutím částečně roztátého sněhu a vody, která se mění v tvrdé náledí. Slovo se nejčastěji vyskytuje v množném čísle jako zmrazky, jimiž se popisují hrboly a ledové plotny na chodnících, polních cestách nebo kolejích, ztěžující chůzi i jízdu dopravních prostředků v zimním období. Pochází od slovesa zmrazit a v současné češtině působí poněkud knižně nebo regionálně, přesto je v odborných i výkladových slovnících stále uváděno a užívá se, když je potřeba přesně pojmenovat konkrétní kus náledí místo obecného označení led či zmrzlá břečka.. >> detail

Značit znamená v myslivecké mluvě projevovat po zásahu střelou typické pohyby nebo chování, podle nichž lze usuzovat, zda byla zvěř zasažena a přibližně do které části těla. Zvěř může po ráně například prudce vyskočit, vyhodit zadními běhy, shrbit se, stáhnout hlavu, zakopnout, odrazit se nezvyklým směrem nebo odbíhat nápadně změněným způsobem. Takové značení je pro myslivce důležitým vodítkem při vyhodnocení výstřelu, kontrole nástřelu a rozhodování o následném dosledu. Jednotlivé druhy zásahů se mohou projevit odlišně: jinak často značí zvěř zasažená na komoru, jinak při ráně na játra, na měkko nebo do končetiny. Samotné značení však není stoprocentním důkazem přesného místa zásahu, a proto se musí posuzovat spolu s pobarvením, stříží, kostní tříští a dalšími znaky nalezenými na nástřelu.. >> detail

znakový jazyk (znaková řeč), tedy způsob komunikace využívající znaky a gesta, kterým se běžně dorozumívají lidé se sluchovým postižením, zejména neslyšící. >> detail

Snadno se odpařující chemické látky obsažené v některých běžných průmyslových i domácích přípravcích, například v ředidlech, odmašťovačích nebo lepidlech. Vdechování jejich par, typicky u sloučenin jako toluen či některých chlorovaných uhlovodíků, může krátkodobě ovlivnit činnost centrální nervové soustavy a vyvolat změny vnímání a nálady, zároveň ale představuje vysoké riziko akutní otravy, nedostatku kyslíku a následného poškození orgánů.. >> detail

druhá část složených slov mající význam živočich, živočišný . >> detail

duševní porucha, při níž se pacient cítí být proměněn ve zvíře . >> detail