z - výpis slov 81 - 90

přídavné jméno, příčestí trpné od slovesa zprofanovat, z lat. profanare, znesvětit, učinit světským. V češtině má výrazný hodnotící, často pejorativní odstín. 1) v náboženském a historickém kontextu označuje věc, místo nebo úkon zbavený posvátnosti a určení k bohoslužbě, např. zprofanovaný kostel, oltář nebo hřbitov, tedy odsvěcený, znesvěcený. V církevním právu se může vztahovat i na osobu, která byla zbavena duchovního stavu. 2) přeneseně hodnotí slova, ideje či symboly, které nadměrným opakováním, nevhodným používáním (zejm. v médiích a reklamě), komercionalizací nebo banalizací ztratily vážnost a výlučnost a působí otřepaně, vyprázdněně či diskreditovaně, např. zprofanovaný pojem svoboda, zprofanované klišé nebo téma. Blízké: znevážený, zbanalizovaný, vyčpělý.. >> detail

ponížit nebo očernit někoho, snížit jeho vážnost či hodnotu. >> detail

povýšenecká nadutost, domýšlivost, arogance, velká sebevědomost, drzost. >> detail

Obrazné označení pro dyseidetickou dyslexii, u níž se potíže projevují hlavně ve zrakovém vnímání: oslabenou zrakovou pamětí a zrakovým rozpoznáváním, nedostatečnou schopností rozlišovat optické obrazy, obtížným odlišováním tvarů a častou záměnou podobně vypadajících písmen.. >> detail

člověk, který je vzhledem ke svému věku dobře adaptovaný, psychicky vyrovnaný a přiměřeně nezávislý, schopný samostatně se rozhodovat (autonomní). >> detail

Psychologická technika z neurolingvistického programování, při níž člověk záměrně přebírá vybrané prvky slovního i neslovního projevu komunikačního partnera (např. tempo řeči, tón, gesta), aby lépe navázal, udržel nebo zlepšil přiměřený kontakt (rapport).. >> detail

nadměrné odvozování vlastní hodnoty (např. sebehodnocení a sebedůvěry) od toho, jak nás vidí a posuzují ostatní lidé. >> detail

Zruinovaný, přídavné jméno, původně příčestí trpné od slovesa zruinovat. Vyjadřuje, že je někdo nebo něco přivedeno do zkázy nebo do krajně nepříznivého stavu a jen obtížně obnovitelné. Nejčastěji se užívá v ekonomickém významu: majetkově zničený, zadlužený, stojící na prahu bankrotu (zruinovaný podnik, rodina, státní finance). Dále označuje fyzickou devastaci věcí a staveb: rozpadlý, zchátralý, zpustošený (zruinovaný dům po válce). V přeneseném smyslu se vztahuje i na člověka či zdraví: úplně vyčerpaný, psychicky nebo tělesně zničený. Předpona z- zdůrazňuje dokončený, výsledný stav. Stylově je spisovné, často expresivní a v publicistice hodnotící. Synonyma: zničený, zdevastovaný, zchudlý, zbankrotovaný. Etymologicky navazuje na ruina a ruinovat, převzato přes němčinu z francouzského ruiner, původem z latinského ruina, zřícenina, pád.. >> detail

zimní semestr. >> detail

ztráta přirozené barvy v obličeji, zesvětlení pleti. >> detail