Zduření nebo jiná přestavba pletiv na rostlině vznikající jako reakce na působení živočichů, typicky při sání či kladení vajíček hmyzu nebo roztočů, často ve formě hálky.. >> detail
V aristotelské filozofii vyjádření, že člověk je živý tvor vybavený logem, tedy schopností rozumně myslet a vyjadřovat se řečí tak, aby mohl chápat významy, dorozumívat se a argumentovat. V latině se tento pojem shrnuje jako animal rationale.. >> detail
V pojetí Aristotela jde o člověka jako bytost, která má přirozený sklon žít s druhými, spolupracovat, vytvářet pravidla a instituce a rozvíjí se nejlépe v rámci širšího společenství, například v polis.. >> detail
Zoonekrofilie (z řec. zōon zvíře, nekrós mrtvý, -filie náklonnost) je označení pro parafilní sexuální zájem nebo jednání, při němž se erotická přitažlivost či fantazie vztahují k mrtvým tělům zvířat nebo k jejich částem. V odborném kontextu se chápe jako specifická kombinace zoofilie a nekrofilie a odlišuje se jak od zoofilie zaměřené na živá zvířata, tak od nekrofilie vůči lidským mrtvolám. Termín se používá zejména v sexologii, forenzní psychiatrii a kriminalistice při popisu motivu, posouzení rizik a plánování intervence, například u případů týrání zvířat, porušení hygienických pravidel nebo obav z přenosu infekcí. V běžné češtině je výraz velmi vzácný, někdy se uvádí i v podobě zoonecrophilia, a má silně tabuizovaný, převážně popisný odborný význam.. >> detail
Infekční onemocnění, které se vyskytuje u zvířat a za běžných podmínek se může přenést i na člověka, například při kontaktu se zvířetem, přes kontaminované prostředí či potraviny nebo prostřednictvím přenašečů, jako jsou klíšťata.. >> detail
Lékařský a epidemiologický termín pro nákazu nebo onemocnění, jehož zdrojem bývá zvíře a které se může přirozenou cestou přenést na člověka. Typicky jde o infekce vyvolané mikroorganismy a šíří se kontaktem se zvířetem, přes kontaminované prostředí či pomocí přenašečů, například klíšťat.. >> detail
Onemocnění typické pro zvířata, které se za běžných přírodních podmínek dokáže přenést i na člověka, například při kontaktu se zvířetem, přes kontaminované potraviny nebo prostřednictvím přenašečů, přičemž původcem mohou být viry, bakterie i paraziti.. >> detail