Zúžené vědomí je odborný termín z psychologie a psychiatrie pro změněný stav vědomí, v němž je člověk bdělý, ale jeho vnímání a pozornost mají zmenšený rozsah. Prožívání se soustřeďuje na několik málo podnětů nebo na jediný cíl, zatímco jiné informace z okolí se přehlížejí, nejsou správně vyhodnoceny nebo se do paměti neuloží. V klinické praxi se řadí mezi kvalitativní poruchy vědomí a může být provázeno tunelovým viděním, zúžením myšlení, zhoršenou orientací v čase a situaci, sníženou sebekontrolou a sklonem k automatickému jednání. Odlišuje se od běžné soustředěnosti tím, že je méně volně ovladatelné a může být spojené s částečnou amnézií. V češtině se užívá i spojení zúžení vědomí, v angličtině se překládá jako constricted consciousness. Vzniká při extrémním stresu, únavě, intoxikaci, po úrazech, v hypnóze, u disociativních či epileptických stavů. Nejde o bezvědomí, ale o omezení obsahu vědomí.. >> detail
Zvíci je knižní a dnes už poněkud zastaralé příslovce ve významu ve velikosti nebo o velikosti. Užívá se hlavně ve spojeních, která přirovnávají rozměr jedné věci k jiné, například ve typech vyjádření jako „zvíci pěsti“, „zvíci dlaně“ nebo „zvíci polovice Čech“. V současné češtině se s tímto výrazem setkáme jen zřídka, nejčastěji ve starší literatuře, v stylizovaných textech nebo při citaci archaizujícího jazyka. Vedle podoby zvíci se uvádí i varianta zvící.. >> detail
Zviklat je dokonavé sloveso, které znamená zbavit někoho jistoty, pevnosti v názoru nebo rozhodnosti, uvést ho v pochybnost nebo ho učinit nejistým. Užívá se zejména ve spojeních jako zviklat koho v rozhodnutí, přesvědčení, víře nebo důvěře a označuje působení, které rozkolísá dosavadní postoj, odhodlání či jistotu; v řidším a doslovném významu může znamenat také rozviklat nebo uvolnit nějakou věc tak, že se stane vratkou nebo méně pevnou. Sloveso se proto používá hlavně v přeneseném významu pro psychické či názorové rozkolísání člověka, ale někdy i pro narušení stability předmětu nebo konstrukce.. >> detail
obecné pojmenování pro libovolného živočicha, v užším smyslu označení pro vývojově vyspělejší živočichy (např. jen obratlovce), s výjimkou člověka. >> detail
Subklinický stav zvýšené vnitřní nervozity a psychického napětí, který připomíná neurotické ladění, ale ještě nenaplňuje obraz neurózy. Projevuje se hlavně trémou a nejistotou, zejména v sociálních situacích, zvýšenou úzkostností a emoční nestabilitou, někdy i plačtivostí nebo onychophagie. Často se přidávají tělesné stesky typu bolesti či tlaku hlavy a zažívací dyskomfort, i když lékařská vyšetření obvykle neprokážou organickou příčinu.. >> detail
Anatomický kraniometrický orientační bod na lebce, který označuje místo, kde je jařmový oblouk nejvíce vychýlený do strany, tedy jeho nejzevnější bod. V praxi se využívá při antropometrických měřeních, například při určování šířky obličeje.. >> detail
Anatomický výraz odvozený od os zygomaticum a orbita, označuje struktury související s lícní kostí a s oblastí očnice, typicky v místě jejich kontaktu, například při popisu okraje očnice nebo přilehlých švů.. >> detail