Zero-day útok (též útok nultého dne) je kybernetický útok využívající dosud neznámou nebo neopravenou bezpečnostní chybu v softwaru, firmwaru či hardwaru, označovanou jako zero-day zranitelnost. Útočník tuto slabinu zneužije dříve, než výrobce stihne vydat bezpečnostní záplatu (patch), často ještě předtím, než se o její existenci vůbec dozví. K provedení útoku slouží tzv. zero-day exploit, tedy program, kód nebo postup umožňující zranitelnost prakticky využít. Útok může vést ke krádeži citlivých údajů, neoprávněnému ovládnutí zařízení, instalaci malwaru, špionáži nebo narušení provozu systému. Zero-day útoky jsou obzvláště nebezpečné, protože mohou obcházet běžné bezpečnostní mechanismy a zůstávat dlouhou dobu neodhaleny. Mohou být součástí cílených kybernetických operací, průmyslové špionáže i rozsáhlých hackerských kampaní. Ochrana spočívá především ve vícevrstvém zabezpečení, sledování podezřelého chování systémů, omezení přístupových oprávnění a rychlém nasazování dostupných bezpečnostních aktualizací.. >> detail
Zero-day zranitelnost (též zranitelnost nultého dne) je bezpečnostní chyba v softwaru, firmwaru nebo hardwaru, která dosud není známa výrobci nebo pro ni ještě nebyla vydána bezpečnostní oprava. Označení „zero-day“ (nultý den) vyjadřuje, že výrobce neměl žádný čas na přípravu ochrany před jejím možným zneužitím. Taková slabina může umožnit neoprávněný přístup do systému, krádež dat, spuštění škodlivého kódu či narušení jeho provozu. Postup nebo program využívající tuto chybu se označuje jako zero-day exploit, jeho skutečné nasazení proti cíli jako zero-day útok. Samotná existence zranitelnosti však neznamená, že již byla zneužita. Chybu mohou odhalit bezpečnostní výzkumníci i kybernetičtí útočníci, přičemž může zůstat skrytá řadu let. Její nebezpečnost spočívá především v nedostupnosti bezpečnostní záplaty (patche) a obtížné detekci některých způsobů zneužití. Do vydání opravy lze riziko snížit dočasnými ochrannými opatřeními, omezením zranitelných funkcí nebo izolací ohrožených systémů.. >> detail
ZEV je zkratka anglického Zero-Emission Vehicle, tedy vozidla s nulovými emisemi. Označuje vozidlo, které při provozu neprodukuje výfukové emise znečišťujících látek ani skleníkových plynů. Pojem se používá především v automobilovém průmyslu, dopravní politice a předpisech zaměřených na snižování emisí z dopravy.
Mezi ZEV patří zejména bateriová elektrická vozidla (BEV), která využívají energii uloženou v trakční baterii, a vodíková vozidla s palivovými články (FCEV), která vyrábějí elektřinu elektrochemickou reakcí vodíku s kyslíkem. Vedlejším produktem této reakce je především voda.
Označení ZEV se vztahuje zejména k přímým výfukovým emisím vozidla, nikoli k celkové ekologické zátěži jeho výroby a provozu. Emise mohou vznikat při výrobě elektřiny nebo vodíku, výrobě baterií, samotného vozidla či jeho likvidaci. Také vozidla ZEV mohou během jízdy uvolňovat částice vznikající opotřebením pneumatik, brzd a vozovky.
Od ZEV se odlišují nízkoemisní vozidla, která mají snížené, nikoli však nulové výfukové emise. Plug-in hybridní vozidla (PHEV) mohou při jízdě výhradně na elektřinu fungovat bez výfukových emisí, ale při použití spalovacího motoru emise produkují. V některých regulačních systémech mohou být PHEV zahrnuta do širších programů podpory bezemisních vozidel nebo do přechodných kategorií.
Pojem ZEV je významný také v legislativě a při stanovování emisních cílů výrobců automobilů. Konkrétní právní vymezení bezemisního vozidla se může mezi jednotlivými státy a předpisy lišit.. >> detail
ZG je zkratka pro zdravotní gramotnost, tedy schopnost, která patří mezi důležité faktory ovlivňující zdravotní stav. Zahrnuje poznávací i sociální kompetence a osvojené návyky, díky nimž člověk dokáže vyhledat a pochopit zdravotní informace, ověřit jejich věrohodnost a podle toho se rozhodovat při prevenci i při využívání zdravotní péče a doporučení odborníků.. >> detail