"typ významové a kompoziční výstavby s principy společnými určitému okruhu uměleckých děl, obor, druh; výtvarné nebo literární zobrazení denního života"
. >> detail
Podstatné jméno rodu ženského označující trvalejší sklon nebo opakovaný způsob projevu nespokojenosti, výčitek či reptání, často spojený s pocitem křivdy, nedocenění nebo nespravedlnosti. Žehravost může být krátkodobou náladou, ale i stabilním komunikačním a osobnostním rysem, který se obrací vůči lidem, institucím nebo „poměrům“. Projevuje se mrzutým, uštěpačným či zahořklým komentováním událostí, vracením se k minulým „nedostatkům“, zdůrazňováním toho, co se nedaří, a hledáním viníka místo návrhů na změnu. V publicistice i v literatuře se užívá také pro tiché, potlačované výčitky, které se ozvou jen narážkou. Na rozdíl od věcné kritiky bývá méně konstruktivní, emočně zabarvená a pro okolí únavná, protože narušuje spolupráci, snižuje motivaci a zvyšuje napětí ve vztazích. Odvozeno od slovesa žehrat (stěžovat si, vyčítat).. >> detail