z - výpis slov 11 - 20

Obecná psychologie se soustředí na obecné zákonitosti psychické činnosti „normálního“ dospělého člověka v podmínkách současné civilizace a vytváří pro ostatní psychologické obory základní pojmy i soubor poznatků (pojmový a poznatkový aparát). Psychologie osobnosti zkoumá, z jakých složek se osobnost skládá, jak se její jednotlivé části vzájemně ovlivňují, jaká je její dynamika a jak osobnost vzniká a formuje se. Psychopatologie se věnuje popisu příznaků a hledání příčin (determinant) závažných poruch psychiky a osobnosti, které mohou vést například k přechodné či trvalé ztrátě pracovní schopnosti a k narušení běžné psychosociální komunikace. Patopsychologie se zaměřuje především na anormativní tendence, poruchy a závady učení a chování (dificility) i na hraniční abnormity osobnosti, sleduje jejich příznaky, určující faktory i jejich vývoj. Ontogenetická psychologie studuje pravidelnosti vývoje lidské psychiky a osobnosti v průběhu života. Biologická psychologie zkoumá, jak je psychika utvářena biologickými činiteli, například dědičností, nemocemi a podobně. Sociální psychologie analyzuje, jak společenské vlivy a skupiny (seskupení) působí na formování psychiky jednotlivce. Srovnávací a interkulturní (diferenční) psychologie zjišťuje a popisuje rozdíly mezi lidmi, například podle pohlaví, národní či rasové příslušnosti a dalších charakteristik. Zoopsychologie (etologie) se zabývá psychikou zvířat na různých úrovních jejich vývoje.. >> detail

Souhrn všech podmínek prostředí (abiotických i biotických) a funkčních vazeb/interakcí, na které je daný druh evolučně přizpůsoben, jde o celé rozpětí jeho ekologické tolerance vymezené intervalem od minima po maximum na Gausovy křivce.. >> detail

Ve statistice označení pro úplný souhrn jednotek nebo hodnot, které mohou u sledovaného znaku nastat a z nichž se v praxi obvykle vybírá výběr. Typicky jde o celou zkoumanou populaci, případně o všechny prvky vymezené daným kritériem v určitém prostoru a čase.. >> detail

Druh základní školy určený především pro děti s lehkým mentálním postižením, kde je učivo i tempo výuky upravené jejich potřebám a často je zajištěna posílená speciálněpedagogická podpora. Dříve se pro tento typ školy běžně používalo označení zvláštní škola.. >> detail

stav vědomí, zajištěné dýchání a funkční krevní oběh (cirkulace krve). >> detail

Dlouhodobě stabilní převaha kladného nebo záporného emočního ladění vycházející z citového (afektivního) jádra osobnosti.. >> detail

právní norma platná pro všechny, kterou schválil zákonodárný sbor (parlament), obecně platné pravidlo či poučka (např. Newtonův zákon, Keplerovy zákony), obecný, všeobecně uznávaný princip. >> detail

Výchovný postup popsaný J. J. Rousseauem, při němž dítě není potrestáno přímo vychovatelem, ale samo pocítí přirozené důsledky svého jednání vyplývající z okolností, například když v zimě úmyslně rozbije okno, musí nějakou dobu spát v chladné místnosti.. >> detail

V gestaltové tvarové psychologii označuje tento princip sklon zrakového systému „vyhlazovat“ nepravidelnosti a chápat i mírně asymetrické či neúplné útvary jako pravidelné, vyvážené a souměrně uspořádané. Mozek si tak při interpretaci obrazu často domýšlí chybějící části a upřednostňuje harmonickou, jednodušeji organizovanou podobu tvaru.. >> detail

V klasické dvouhodnotové logice se předpokládá, že každý výrok má určitou pravdivostní hodnotu a pro libovolný výrok p je tautologií p ∨ ¬p. U dvojice soudů, které jsou v kontradikci, tedy když druhý přesně vyjadřuje negaci prvního, není možné, aby oba současně selhaly ani aby vznikla nějaká „mezihodnota“. V takové situaci musí alespoň jeden z nich platit jako pravdivý.. >> detail