(historie), z řečtiny (phlox = plamen), element hmoty, díky kterému měl předmět hořet. Flogiston byl základem pro flogistonovu teorii, která byla v polovině 17. století navržena alchymistou Johanem Joachimem Becherem a pojednávala o hořlavosti všech předmětů, které látku s názvem flogiston obsahovaly. Tato teorie byla vyvrácena koncem 18. století Antoinem Lavoiserem, který definoval hoření jako proces oxidace.. >> detail