Podstatné jméno rodu středního, etymologicky vychází z l. fibrinum (fibrin) a z řec. gennan ve významu tvořit. V medicíně a biochemii jde o rozpustný plazmatický glykoprotein, který se při spuštění koagulačního procesu působením enzymů, typicky trombinu, štěpí a přechází na vláknitý fibrin. Ten následně vytváří základní síť krevní sraženiny a pomáhá zastavit krvácení.. >> detail
V medicíně a histopatologii jde o označení pro jev nebo tkáňový materiál, který se svým vzhledem podobá fibrinu (l. fibrinum), typicky se o něm mluví při fibrinoidní přeměně či fibrinoidní nekróze, například ve stěně cév při těžším poškození.. >> detail
Fibrinolýza, tedy enzymové štěpení a postupné rozpuštění fibrinu v krevní sraženině, které napomáhá jejímu odstranění a obnově průtoku krve, často se uplatňuje zejména plasmin. Pojem vychází z fibrinum a lysis.. >> detail
V medicíně označení pro proces, vlastnost nebo látku, která podporuje fibrinolýzu, tedy rozklad fibrinu tvořícího základ fibrinové sítě krevní sraženiny. Etymologicky vychází z l. fibrinum a z ř. lysis, rozklad. Užívá se například u enzymů či léčiv, jež napomáhají rozpouštění trombů.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od fibrinum, tedy fibrin. V medicíně se tím popisuje tkáň nebo výpotek, v němž je přítomen fibrin, například při zánětech s tvorbou fibrinových povlaků.. >> detail
V medicíně označuje nezhoubný nádor, který je složený z hladké svaloviny a vazivové složky s vláknitým charakterem. Pojmenování vychází mimo jiné z lat. fibra ve významu vlákno a z kořene mys-myos pro sval, v praxi se s tímto typem útvaru často setkáváme například v oblasti dělohy.. >> detail
V anatomii jde o vazivovou chrupavku, tedy typ chrupavčité tkáně s výrazným podílem vláken, hlavně kolagenních, která jí dávají vysokou pevnost a odolnost vůči tlaku. Termín je odvozen z lat. fibra (vlákno) a cartilago (chrupavka) a s touto tkání se setkáme například v některých částech kloubů nebo u meziobratlových plotének.. >> detail
(l. fibra vlákno, ř. kytos buňka) fibrocyt, zralá klidová buňka pojivové tkáně, která se podílí na udržování a obnově extracelulární matrix, zejména kolagenních vláken, a při reparaci tkáně se může znovu funkčně aktivovat.. >> detail
Velmi raritní, zpravidla geneticky podmíněné onemocnění pojivových tkání, při němž se po drobném poranění nebo zánětlivém vzplanutí začne v místech, kde normálně žádná kost není, tvořit kostní tkáň, typicky ve svalech a jejich okolí. Nově vzniklá kost postupně omezuje hybnost, může překlenovat klouby a vést k jejich ztuhnutí až srůstu, takže v pokročilých stadiích člověk ztrácí schopnost samostatného pohybu. U části nemocných se objevují vrozené odchylky palců na nohou a invazivní zákroky mohou průběh dále zhoršit.. >> detail
