Velká glykoproteinová bílkovina rozpuštěná v krevní plazmě, která se tvoří hlavně v játrech. V koagulační kaskádě funguje jako neaktivní předstupeň fibrinu. Po aktivaci, typicky štěpením trombinem, vznikají fibrinové jednotky, jež se spojují do nerozpustné vláknité sítě a tvoří základ krevní sraženiny uzavírající poraněnou cévu. Je také řazena mezi proteiny akutní fáze, takže při zánětu může její koncentrace stoupat.. >> detail
Lékařský, zejména hematologický termín odvozený z fibrinogenum a z řeckého haima označující hladinu (koncentraci) fibrinogenu v krvi, obvykle měřenou laboratorně jako ukazatel srážlivosti.. >> detail
V medicíně jde o stav, kdy je v krvi, přesněji v krevní plazmě, abnormálně málo fibrinogenu (fibrinogenum). Protože fibrinogen patří mezi důležité bílkoviny srážecího systému a vzniká hlavně v játrech, jeho deficit se může projevit zvýšenou krvácivostí, například delším krvácením po úrazu nebo při operaci, a může mít vrozenou i získanou příčinu.. >> detail
Podstatné jméno rodu středního, etymologicky vychází z l. fibrinum (fibrin) a z řec. gennan ve významu tvořit. V medicíně a biochemii jde o rozpustný plazmatický glykoprotein, který se při spuštění koagulačního procesu působením enzymů, typicky trombinu, štěpí a přechází na vláknitý fibrin. Ten následně vytváří základní síť krevní sraženiny a pomáhá zastavit krvácení.. >> detail
Lékařský výraz pro stav nebo nález, při němž se současně objevuje krvácení a ukládání fibrinu, tedy směs krve s fibrinovou složkou. Často se tak popisuje zánětlivý exsudát či povlak na tkáních. Pojmenování vychází mimo jiné z lat. fibrinum.. >> detail
V medicíně a histopatologii jde o označení pro jev nebo tkáňový materiál, který se svým vzhledem podobá fibrinu (l. fibrinum), typicky se o něm mluví při fibrinoidní přeměně či fibrinoidní nekróze, například ve stěně cév při těžším poškození.. >> detail
Fibrinolýza, tedy enzymové štěpení a postupné rozpuštění fibrinu v krevní sraženině, které napomáhá jejímu odstranění a obnově průtoku krve, často se uplatňuje zejména plasmin. Pojem vychází z fibrinum a lysis.. >> detail
V medicíně označení pro proces, vlastnost nebo látku, která podporuje fibrinolýzu, tedy rozklad fibrinu tvořícího základ fibrinové sítě krevní sraženiny. Etymologicky vychází z l. fibrinum a z ř. lysis, rozklad. Užívá se například u enzymů či léčiv, jež napomáhají rozpouštění trombů.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od fibrinum, tedy fibrin. V medicíně se tím popisuje tkáň nebo výpotek, v němž je přítomen fibrin, například při zánětech s tvorbou fibrinových povlaků.. >> detail
V medicíně označuje nezhoubný nádor, který je složený z hladké svaloviny a vazivové složky s vláknitým charakterem. Pojmenování vychází mimo jiné z lat. fibra ve významu vlákno a z kořene mys-myos pro sval, v praxi se s tímto typem útvaru často setkáváme například v oblasti dělohy.. >> detail
