Termín burnout (syndrom vyhoření) zavedl americký psycholog Herbert J. Freudenberger (1927–1999), německo-židovského původu. Při práci v pomáhajících profesích, mimo jiné v paliativní péči, si všiml typických projevů vyčerpání a v roce 1974 je popsal v článku „Staff Burnout“ v časopise Journal of Social Issues. V USA je syndrom vyhoření uznáván jako nemoc z povolání. Označení „burnout“ se původně používalo pro narkomany v chronickém stadiu, později se začalo vztahovat i na pracující lidi, u nichž se objevovala letargie, zoufalství a pocit bezmoci.. >> detail
Člověk, který se ztotožňuje s Freudovým směrem klasické psychoanalýzy a opírá se o jeho pojetí fungování psychiky, včetně důrazu na nevědomé procesy, a v teorii či terapeutické praxi navazuje na metody a myšlenky, jež rozvinul Sigmund Freud, zakladatel psychoanalýzy.. >> detail
třískový obráběcí stroj, který využívá rotující frézu přitlačovanou k obrobku a řízeným posuvem z něj odebírá materiál. Tím dokáže vytvářet přesné drážky a další tvarové úpravy povrchu, přičemž u novějších strojů bývá pohyb často řízen i numericky (CNC).. >> detail
