část farmakologie, která zkoumá, jakým způsobem léčivé látky v těle působí, tedy jak se uplatňuje jejich účinek na buňky a orgány, často i přes vazbu na receptory, a jak souvisí podaná dávka nebo koncentrace s výsledným biologickým efektem. >> detail
(z řeckých kořenů) vědní obor zabývající se léčivými drogami a jejich určováním, „droga“ v lékárenském smyslu je surovina rostlinného nebo živočišného původu používaná jako léčivo.. >> detail
Farmaceutický obor, jehož název vychází z řeckých výrazů „farmakon“ jako léčivo a „gnosis“ jako poznání, se soustředí na léčivé suroviny přírodního původu. Zkoumá jejich původ a rozpoznávání, sběr a další úpravy i podmínky uchování a následně hodnotí, jak se dají využít při léčbě. V tomto kontextu se pro přírodní léčivé suroviny používá označení drogy. Podstatnou částí je také studium chemického profilu těchto drog, tedy jaké účinné látky obsahují, jak v organismech vznikají a jaké mají biologické účinky včetně možných rizik pro člověka. V praxi se obor opírá i o postupy kontroly jakosti a ověřování pravosti surovin, aby se předešlo záměnám nebo falšování.. >> detail
vědní obor, který se zabývá procesem přeměny léčiv (farmak) v organizmu od jejich podání až po vyloučení. Farmakokinetiku zajímá v jednotlivých fázích vstřebání, transport, přeměna i konečné vyloučení farmak z organizmu.. >> detail
