V historicko‑náboženském smyslu kajícník nebo člen hnutí, který si z pokání sám způsobuje bolest, často i tím, že se bičuje.;V přeneseném významu člověk, který se úmyslně týrá nebo vyhledává vlastní utrpení, někdy s masochistickým založením.. >> detail
dobrovolné trestání vlastního těla, typicky bičováním či jinou formou sebezraňování, často chápané jako asketický nebo kajícný projev, přeneseně přehnané sebetrýznění, úporné sebekárání a vyhledávání viny u sebe. >> detail
Přídavné jméno vycházející z latinského flagellum označuje něco, co souvisí s bičíkem, tedy má bičíkovitou stavbu nebo je bičíky vybavené, typicky při popisu buněk či mikroorganismů, u nichž bičík zajišťuje pohyb.. >> detail
Z lat. l. flagellum (bičík). Označení pro bičíkovce, tedy jednobuněčné prvoky a další protisty vybavené bičíkem, který jim umožňuje aktivní pohyb ve vodním prostředí a často se uplatňuje i při získávání potravy. Některé z těchto organismů mohou žít volně, jiné se vyskytují jako parazité.. >> detail
Odvozeno z lat. flagrare ve významu hořet. Označuje něco natolik nápadného a očividného, že to nelze přehlédnout, často se tím myslí zjevné porušení pravidel nebo jasně prokazatelný prohřešek, někdy i ve vazbě in flagranti, tedy přistižen při činu.. >> detail
(z angl.) výraz pro barmanství zaměřené na efektní prezentaci a práci s lahvemi či nástroji, kde se míchání nápojů spojuje s prvky vystoupení pro publikum. Často jde o soutěžní nebo exhibiční styl, který klade důraz na bezpečnost, rytmus a celkový dojem, nejen na samotný výsledný drink.. >> detail
Označení pro flakcidní dysartrii, tedy poruchu řeči podmíněnou periferním postižením nervosvalového systému mluvidel. Typicky se projevuje ochablým svalovým napětím a oslabenou koordinací či silou pohybů potřebných pro artikulaci a tvorbu hlasu.. >> detail