Lékařské označení pro plynatost, tedy zvýšenou tvorbu a hromadění plynu ve střevě, které se projevuje častějším vypouštěním střevních plynů a někdy i pocitem nafouknutého břicha. Pojem vychází z latinského flatus ve významu vítr nebo vanutí.. >> detail
V lékařské latině se tímto přídavným jménem popisuje plynatost a s ní spojené nadmutí, tedy stav, kdy je břicho zřetelně nafouklé kvůli hromadění střevních plynů, případně i něco, co tvorbu těchto plynů podporuje.;V obecnějším významu jde o označení něčeho naplněného vzduchem nebo plynem, rozepjatého tlakem, výraz je odvozen od lat. flatus, což znamená dech nebo vítr.. >> detail
Z latinského flavescere, vyjadřuje něco, co postupně nabývá žluté barvy nebo má jen lehce nažloutlý odstín.;V biologické a taxonomické latině se používá jako popisný přídomek pro organismy či jejich části, které jsou žlutavé nebo se v průběhu vývoje zbarvují do žluta, například u listů, květů nebo srsti.;V medicínském a anatomickém popisu může označovat nažloutlé zbarvení tkání nebo tělních tekutin, které bývá spojeno s přítomností pigmentů, jako je bilirubin, nebo se změnami při stárnutí.. >> detail
Přírodně se vyskytující dusík obsahující barvivo, obvykle se žlutým zabarvením, známé z biochemie i jako sloučeniny příbuzné riboflavinu (vitaminu B2).. >> detail
Výraz odvozený z latinského flavus ve významu žlutý. V biochemii označuje flaviny, tedy nažloutlé pigmenty rozšířené v živých organismech, často vázané na bílkoviny. Patří sem i riboflavin, z něhož vznikají koenzymy FMN a FAD důležité pro oxidačně-redukční děje v buňkách.. >> detail
Skupina rostlinných polyfenolických pigmentů neobsahujících dusík, které se v buňkách často nacházejí jako glykozidy, tedy sloučeniny s navázanou cukernou složkou, a kromě zbarvení pletiv se uplatňují i v ochranných a antioxidačních funkcích rostlin.. >> detail
