Schopnost člověka vytvářet si v mysli obrazy, děje a možné varianty skutečnosti a spojovat zkušenosti do nových představ, což je důležité pro tvořivost, plánování i hledání neobvyklých řešení.;Nerealistická nebo přehnaná představa a také něco čistě smyšleného, tedy fikce bez opory ve skutečnosti, někdy i účelově vymyšlená historka či výmysl.;V hudebním prostředí volně koncipovaný kus, který se neváže na striktní schéma jako některé tradiční formy, mívá improvizační ráz a často dává interpretovi prostor k výrazové i technické invenci.. >> detail
Adaptační (obranný) mechanismus, při němž si člověk v představách a denním snění nahrazuje nenaplněné, frustrované či deprivované potřeby. Může se objevovat při tvůrčí činnosti (např. v literatuře – Babička Boženy Němcové), ale i při rutinní mechanické práci, monotónních aktivitách, osamělosti, nedostatku sociálního zapojení nebo naopak po nadměrné sociální stimulaci bezprostředně po neúspěchu. Toto „únikové“ snění dočasně snižuje napětí a úzkost, často probíhá ve třech fázích: únik od reality, postupné uvolnění a vznik náznaku nové perspektivy. Rizikem je přehnané snění, které se může změnit ve zlozvyk. Souvisí s ním i zástupné aktivity (četba, video, film, televize, turistika, sport, návštěvy zábavních podniků aj.), které umožňují na čas „vypnout“ vnější svět. Pomáhají udržovat duševní rovnováhu, neměly by však jednostranně nahrazovat skutečný život. Zvýšená tendence k dennímu snění je poměrně typická v pubertě.. >> detail
Snová, fantazií vyvolaná vidina nebo přelud, tedy klamný obraz, který na člověka působí jako cosi skutečného. Může označovat i umělecký či „kouzelnický“ efekt založený na vytváření takových iluzí, například pomocí světelných a projekčních triků.. >> detail
