V Auerbachově pojetí jde o figurální vztah, kdy dřívější děj, obraz nebo postava funguje jako předzvěst a pozdější událost ji následně uskuteční a zpětně vyloží její plný smysl. Tento perspektivní způsob čtení pracuje s časovým odstupem, význam se ukáže až z pozdějšího stanoviska, a navazuje na typologii známou z křesťanské exegeze, přičemž obě roviny jsou chápány jako skutečné, nikoli jen jako pouhá alegorie.. >> detail
Lat. původem označení pro člověka, který je nasazen jen jako formální jméno nebo krycí postava. Navenek figuruje v dokumentech či na veřejnosti, ale skutečné rozhodování a odpovědnost nese někdo jiný.;V oblasti divadla, filmu a podobných produkcí jde o účastníka, který dotváří scénu v pozadí. Obvykle nemá samostatnou dějovou roli ani text a jeho úkolem je vytvořit dojem davu nebo běžného provozu.;Při terénních měřeních slouží jako pomocná síla pro odborníka, například při vytyčování a odečtech. Může držet měřickou lať, přenášet značky a zajišťovat jednoduché úkony, aby měření proběhlo přesněji.;V kynologickém výcviku se tím může myslet osoba, která při nácviku obrany nebo zákroku představuje figurujícího protivníka. Svým pohybem a chováním vytváří řízený podnět, na který pes reaguje.. >> detail
Ve výtvarném umění označení pro tvorbu, která vychází z viditelné skutečnosti a zobrazuje rozpoznatelné postavy, věci nebo prostředí, typicky na rozdíl od čistě abstraktních směrů.;V hudebním kontextu se vztahuje k použití figurace, tedy k práci s ozdobnými a doprovodnými tónovými obrazci, například běhy nebo arpeggii, které utvářejí charakter určitého úseku skladby.. >> detail
Zobrazující přístup ve výtvarném umění, kdy je v díle zachycen rozpoznatelný motiv z reálného nebo představovaného světa, například postava, předmět nebo prostředí. Nemusí jít o úplný realismus, důležité je, že divák dokáže určitou věc identifikovat, i když je stylizovaná. Tvoří protiklad k nefigurativnímu neboli abstraktnímu umění, které pracuje hlavně s barvou, tvary a kompozicí bez jasně určitelného námětu. V dějinách umění převládalo zobrazování dlouhou dobu, výraznější oddělování figurace od abstrakce se prosadilo až v moderní éře, přesto už dříve existovaly i čistě ornamentální či geometrické projevy bez konkrétního zobrazení.. >> detail
Slovotvorná koncovka užívaná jako druhá část složených výrazů, která naznačuje, že jde o slavnostní událost nebo organizované společné setkání, typicky v názvech různých akcí a festivalů.. >> detail
