svébytný vědní obor, který se snaží podat celostní (holistické) a systematické vysvětlení člověka a jeho postavení v přírodě i ve společnosti. >> detail
Směr ve filozofii poznání, který zpochybňuje existenci jediné objektivní reality nezávislé na pozorovateli a zdůrazňuje, že každý člověk si své chápání světa aktivně vytváří uvnitř sebe na základě zkušeností, mentálních schémat a interpretací, často ovlivněných také jazykem a společenským kontextem.. >> detail
Rozumová a systematická snaha porozumět skutečnosti: co existuje, jak je svět uspořádán, jaké postavení v něm má člověk, jak daleko sahá naše poznání a co znamenají hodnoty, přičemž se opírá o argumentaci a vyjasňování pojmů.;Souhrnně také označení pro ucelenou soustavu myšlenek a tezí určitého autora nebo školy, která podává vlastní výklad světa a člověka.;Kritická reflexe základů konkrétní vědy nebo oboru, tedy zkoumání jeho předpokladů, používaných metod, klíčových pojmů a toho, jak se v něm vysvětluje vývoj a proměna.;Obecné životní či pracovní nastavení, soubor přesvědčení, postojů a pravidel, jimiž se řídí jednotlivec, skupina nebo organizace při rozhodování a jednání.;V původním smyslu z řeckého philosophia jde o lásku k moudrosti a úsilí moudrost hledat, pěstovat a uplatňovat v životě.. >> detail
zabývá se lidskými emocemi a životními zkušenostmi, soustředí se na člověka jako na jedinečnou bytost, ale není individualistická – jedince neodděluje od druhých a jeho vztahů (Karl Jaspers). >> detail
