situace, kdy vnitřní nebo vnější bariéry narušují či znemožňují postup k zamýšlenému cíli a tím oslabují účelové jednání, často s doprovodným pocitem napětí nebo zklamání. >> detail
Frustrační tolerance je schopnost snášet zklamání a nepohodlí, když se nedaří dosáhnout cíle nebo je potřeba čekat, přizpůsobit se překážce a zachovat relativní klid. Odráží, jak rychle člověk přejde od frustrace k impulzivní reakci (vztek, výbuch, vzdání úkolu) a jak dlouho dokáže vytrvat bez pocitu, že je situace „nesnesitelná“. Nízká frustrační tolerance se může projevovat netrpělivostí, vyhýbáním se náročným úkolům a častými konflikty, zatímco vyšší tolerance podporuje vytrvalost a schopnost řešit problém. V psychologii, pedagogice i v kognitivně-behaviorálních přístupech se s ní pracuje jako s prvkem seberegulace a odolnosti, u dětí se postupně vyvíjí a lze ji posilovat nácvikem odkladu odměny, realistickým přerámováním očekávání a postupným vystavováním drobným frustracím.. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu, vycházející ze slovesa frustrari ve významu zakusit zklamání nebo marnost.;V psychologii stav, kdy jsou člověku překážkami či okolnostmi opakovaně blokovány jeho záměry, a proto se mu nedaří naplňovat důležité potřeby. Důsledkem bývá narušení duševní stability, vnitřní napětí a podrážděnost, někdy i stresová nebo agresivní reakce.. >> detail
zmaření nebo promarnění snahy, neúspěch a následné zklamání, stav či situace, kdy překážka nebo nepříznivé okolnosti znemožní naplnit záměr a dosáhnout vytčeného cíle. >> detail
Způsobování překážek nebo zásahů, které ztěžují průběh dění, vychylují ho z běžného chodu a někdy mohou celý záměr úplně zhatit.;V psychologii jednání či okolnosti, které u člověka navozují frustraci tím, že mu dlouhodobě brání naplnit potřebu nebo dosáhnout cíle, což často vede k napětí, podráždění nebo pocitu bezmoci.. >> detail
