Latinské přídavné jméno, jehož základ pochází z řec. gaster (žaludek), vyjadřuje vztah k žaludku. V odborném jazyce se používá pro popis orgánů, tkání nebo dějů, které se žaludkem přímo souvisejí, například u označení žaludeční sliznice či žaludeční sekrece.. >> detail
Nestřídmost v jídle, tedy sklon k nadměrnému a opakovanému přejídání až nenasytnosti, kdy člověk přijímá potravu spíše pro okamžité uspokojení než z tělesné potřeby a může tím dlouhodobě zatěžovat zdraví.. >> detail
Peptidový hormon vznikající převážně ve sliznici žaludku, uvolňovaný zejména po přijetí potravy. Aktivuje sekreci žaludečních šťáv včetně tvorby kyseliny chlorovodíkové a zároveň může podpořit i pohyblivost žaludku.. >> detail
gastrin, hormon bílkovinné povahy vytvářený především G buňkami žaludeční sliznice, který se uvolňuje zejména po příjmu potravy a zvyšuje tvorbu žaludeční kyseliny, čímž podporuje trávení v žaludku a může se podílet i na regulaci jeho pohyblivosti a růstu sliznice. >> detail
Biopsie žaludku spojená s následným histologickým rozborem, při němž patolog pod mikroskopem hodnotí odebraný kousek žaludeční tkáně. Materiál se získává během lékařského výkonu, typicky při operaci nebo endoskopickém vyšetření, a slouží k upřesnění diagnózy, například při podezření na zánětlivé či nádorové změny.. >> detail
Odborné označení pro patologicky zvýšenou tvorbu a odtok žaludeční šťávy, někdy spojený i s větší příměsí hlenu. Termín je odvozen z řec. gaster (žaludek) a blenna (hlen) a může se objevovat jako projev dráždění či zánětu žaludeční sliznice.. >> detail
