Speciální kompasový měřicí přístroj využívaný při geologickém mapování k určení orientace a sklonu nerovných horninových ploch v prostoru, například vrstev, puklin či zlomů, často spolu se sklonoměrem. Původně vznikl z potřeb hornictví, kde sloužil k orientaci a zaměřování podzemních chodeb. Od běžného kompasu se odlišuje úpravou stupnice, na níž je značení východu a západu navzájem prohozené, aby byl odečet v terénu praktičtější.. >> detail
magnetické pole spojené se Zemí, které řídí například chování kompasu a vzniká hlavně díky dějům ve vodivých vrstvách zemského nitra, přičemž se v čase pozvolna mění a ovlivňuje interakci planety se slunečním větrem;geofyzikální obor zaměřený na pozorování a výklad zemského magnetického pole, jeho prostorové nerovnoměrnosti a dlouhodobých proměn, včetně mapování magnetických anomálií a tvorby modelů pole z měření v terénu i z družic. >> detail
Okultní druh věštby, při němž se budoucnost nebo skryté souvislosti vykládají z obrazců a stop na zemi, například z náhodně vytvořených bodů či čar v hlíně nebo písku, tradice známá z různých kultur už od dávných dob.. >> detail
V pojetí ISO je geomatika vědecko technická mezioborová disciplína, která se zabývá geoinformacemi, tedy údaji svázanými s konkrétním místem na Zemi. Zahrnuje postupy od získávání dat v terénu nebo ze snímků, přes jejich správu a ukládání, kontrolu přesnosti a vyhodnocování, až po srozumitelné zobrazení v mapách či prostorových modelech. Propojuje zejména metody zeměměřictví a kartografie s geografickými informačními systémy a satelitním určováním polohy a pomáhá vytvářet použitelný obraz krajiny i lidských aktivit, například pro plánování území, správu majetku a sledování změn životního prostředí.. >> detail
Specifická fobie, kdy jedinec pociťuje neúměrný a obtížně ovladatelný strach či úzkost v souvislosti s bramborami, například při jejich spatření, dotyku nebo při představě jejich konzumace, často s tendencí situacím se vyhýbat a s typickými projevy úzkosti.. >> detail
