V anatomii označení pro jeden z vnějších svalů jazyka. Upíná se na dolní čelist v přední části u brady a jeho snopce pokračují do jazyka. Při stahu vysouvá jazyk dopředu a zároveň ho přibližuje k bradě, takže se uplatňuje při mluvení a polykání a pomáhá bránit zapadnutí jazyka dozadu.. >> detail
párový příčně pruhovaný sval dna dutiny ústní, jehož název se odvozuje z řeckých výrazů pro bradu a jazylku. Probíhá z vnitřní strany dolní čelisti v oblasti brady k tělu jazylky a při stahu ji posouvá dopředu a zároveň vzhůru. Tím se podílí na polykání a při zafixované jazylce může napomáhat i pohybu dolní čelisti.. >> detail
Plasticko chirurgická úprava brady a přilehlé části obličeje, při níž se mění její tvar nebo velikost, často z kosmetických důvodů nebo kvůli nápravě vrozených či poúrazových změn. Název vychází z řeckého geneion (brada) a plastike (tvarování).. >> detail
Odvozeno z lat. genere ve smyslu plození. V biologii a medicíně se tím popisuje něco, co se vztahuje k pohlavním orgánům a obecně k rozmnožování, případně ke vzniku potomstva.. >> detail
V anatomii a medicíně jde o přídavné označení odvozené z l. genitalis a l. femur, které se používá pro struktury související se zevními pohlavními oblastmi a přilehlou horní částí stehna, typicky při popisu jejich nervového nebo cévního zásobení.. >> detail
vztahující se současně k močovému a pohlavnímu ústrojí, tedy k orgánům zajišťujícím tvorbu a odvod moči i k reprodukčním orgánům, často používané v medicíně při popisu onemocnění či infekcí těchto oblastí. >> detail
