Fobická úzkost nebo výrazný neklid při kontaktu s intelektuálně založenými lidmi, zejména s osobami s vysokým vzděláním či akademickou autoritou, často provázený vyhýbavým chováním.. >> detail
mystický vhled neboli přímé, vnitřně zakoušené poznání, které nevychází z dokazování ani z tradovaného učení a směřuje k pochopení božských či kosmických zákonitostí;označení pro gnostické proudy a komunity z antiky a raného křesťanství, které chápaly spásu jako dosažení skrytého poznání a často zdůrazňovaly napětí mezi duchovní a hmotnou skutečností. >> detail
Filosofický pojem pro gnozeologii, tedy teorii poznání. Zabývá se tím, jak člověk dospívá k vědění, z jakých zdrojů poznatky čerpá, jak se ověřuje jejich pravdivost a kde jsou meze lidského poznávání. Označení je odvozeno z ř. gnosis ve významu poznání a z ř. logos ve smyslu nauka.. >> detail
Filozofická disciplína, která zkoumá, jak vzniká a ověřuje se lidské poznání, jaké má zdroje a meze a podle čeho rozlišujeme pravdivé poznatky od omylu.. >> detail
V neuropsychologii označuje vyšší poznávací schopnost, která umožňuje z přijatých smyslových vjemů správně určit, co člověk vnímá, a přiřadit tomu význam, například poznat známý předmět nebo tvář. Když je tato funkce narušená, může se objevit agnosie, kdy člověk podnět vnímá, ale nedokáže ho spolehlivě identifikovat.. >> detail
Obecné označení pro poznávání, které vychází z přímé zkušenosti a zároveň z jejího promýšlení a pochopení, tedy z toho, co člověk vnímá a jak to dokáže rozumově vyložit.;V náboženském a zejména gnostickém prostředí se tím míní osobně zakoušené, pro spásu podstatné poznání skrytých duchovních skutečností, které není jen výsledkem studia, ale i vnitřního prožitku.. >> detail
Nábožensko-filosofický proud z prvních období křesťanství, který kladl důraz na gnózi, tedy vnitřní a často skryté poznání jako cestu k duchovnímu vysvobození, a leckdy mísil křesťanské motivy s prvky jiných tradic.. >> detail
