podobor genetiky, který se zabývá studiem a popisem genomů organismů. Určuje poté pořadí jednotlivých nukleotidů v DNA a jednotlivým genům přiřazuje funkce. Na rozdíl od molekulární genetiky nahlíží na problematiku genomika komplexněji.. >> detail
Možné nepříznivé působení chemických či fyzikálních vlivů, často spojených se znečištěním prostředí, na DNA a chromozomy. Takové zatížení může narušit stabilitu genomu, vyvolat mutace nebo chromozomální poškození a tím zvyšovat riziko dědičných změn i některých onemocnění včetně nádorových procesů.. >> detail
Vrozená, převážně geneticky podmíněná preference, která vzniká automaticky a mimo vědomou kontrolu a projevuje se jako spontánní náklonnost či přitažlivost k určitému člověku nebo podnětu, často popisovaná v souvislosti s biologickými predispozicemi v chování.. >> detail
daný genetickou výbavou předanou od rodičů, tedy vlastnost zakódovaná v DNA, která je přítomná už od narození a není primárně výsledkem vlivu prostředí. >> detail
V biologii a genetice se tím rozumí genetická výbava jedince, tedy souhrn informací uložených v DNA a konkrétní kombinace alel, které organismus zdědil. Genotyp představuje vnitřní „návod“ pro tvorbu znaků a spolu s vlivy prostředí se pak promítá do toho, jaké vlastnosti skutečně pozorujeme, tedy do fenotypu.. >> detail
