Lékařský termín označující bolest jazyka, případně jeho pálení nebo výraznou citlivost. Může jít o doprovodný příznak zánětu sliznice, podráždění po úrazu či některých nervových potíží. Původ slova se vykládá z řec. glossa jako jazyk a algos jako bolest.. >> detail
Lékařské označení pro bolestivost jazyka, která se často projevuje jako pálení nebo štípání. Název je odvozen z řeckých slov glossa, jazyk, a odyne, bolest. Může být součástí širšího obrazu tzv. burning mouth syndrome a někdy se objevuje i bez zřetelných změn na sliznici.. >> detail
Zdravotní potíž projevující se pálivou bolestí a nepříjemným pálením jazyka, často dlouhodobě a i bez viditelného poškození sliznice, někdy se současným pocitem sucha v ústech nebo změnami chuti.. >> detail
patologický, chorobný strach či silná úzkost z veřejného projevu a vystupování před lidmi, uvádí se také jako lalofobie nebo glossostigma fobie. >> detail
Lékařský, zejména chirurgický termín pro sešití jazyka, kdy se okraje poraněné nebo operované tkáně spojí stehy, aby se rána uzavřela, zlepšilo se hojení a obnovila se funkce v dutině ústní. Původ názvu je v řečtině, kde glossa znamená jazyk.. >> detail
Vrozená vývojová vada jazyka, při níž vzniká podélný rozštěp a jazyk pak může působit jako rozdvojený, lidově se popisuje jako hadí jazyk. Pojmenování je odvozeno z řeckých výrazů glossa ve významu jazyk a schisis ve smyslu rozštěpu. Může se vyskytovat samostatně, ale někdy doprovází i jiné anomálie v oblasti dutiny ústní a může ztěžovat artikulaci nebo polykání.. >> detail
(lingv.) souhlásky tvořené v oblasti hlasivek (v hlasivkové štěrbině), tedy hluboko v hrdle, také laryngály. Dále teorie, která předpokládá, že v raném období indoevropského prajazyka existovaly souhlásky s glotalizací.. >> detail
V lingvistice označení pro děje a mechanismy, jimiž se v průběhu času utváří nový samostatný jazyk nebo se z jedné jazykové variety vyčlení příbuzná skupina jazyků, například působením vnitřních změn, jazykového kontaktu a společenských podmínek.. >> detail
