Anatomický termín užívaný ve stomatologii, vycházející z l. gingiva a l. bucca. Označuje vztah nebo umístění v ústní dutině, které se týká dásně a přilehlé tvářové strany, případně rozhraní dásně s bukální sliznicí.. >> detail
Odborné (anatomické, stomatologické) označení z lat. gingiva a labium pro něco, co se vztahuje k dásni a rtu, například k rozhraní či prostoru mezi nimi v dutině ústní.. >> detail
Přídavné jméno (z lat. gingiva, lingua) používané hlavně v anatomii a zubním lékařství pro označení vztahu k dásni a k jazykové straně ústní dutiny, například k části či povrchu v blízkosti dásně směřujícímu k jazyku.. >> detail
V lékařské terminologii označuje zánětlivé onemocnění, při němž jsou současně postiženy dásně a sliznice dutiny ústní, často s bolestivostí, zarudnutím nebo otokem. Název je odvozen od lat. gingiva a z řeckého stoma, přičemž přípona -itis se běžně používá pro záněty.. >> detail
V anatomii jde o označení pro pantový typ kloubu, často popisovaný jako kladkový, který umožňuje pohyb převážně v jedné rovině, zejména ohyb a následné natažení. Název je odvozen z ř. ginglymos a ř. arthron a v lékařské latině se užívá jako podstatné jméno ženského rodu. Jako příklad lze uvést loketní kloub.. >> detail
V anatomii označení pro kloub typu pant, který je převážně jednoosý a dovoluje hlavně ohyb a následné narovnání, typicky třeba v oblasti lokte.;V technice obecné pojmenování pro čepový závěs podobný dveřnímu pantu, kde se spojené části mohou pohybovat jen v omezeném směru.. >> detail
strom východoasijského původu se žlutými semeny připomínají velikostí třešně, u nás pěstovaný v parcích Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný), rostl už v minulých geologických dobách, je velmi odolný, obsahuje látky použ. v přípravcích pro zlepšení paměti. >> detail
