Forma mluveného i psaného projevu, která vědomě volí takové jazykové prostředky, aby byly osoby zmiňovány a oslovovány inkluzivně a bez předsudků vztahovaných k pohlaví či sociálnímu rodu. Usiluje o to, aby nikdo nebyl opomíjen nebo znevýhodňován, často se proto sahá k rodově neutrálním výrazům, k uvedení více tvarů nebo k přeformulování vět. Patří sem i nesexistické vyjadřování.. >> detail
Soubor společenských i institucionálních pravidel, které mají zajistit férové zacházení s lidmi bez ohledu na pohlaví či genderovou identitu, podporovat srovnatelné šance například ve vzdělávání a zaměstnání a předcházet nerovnému zacházení, stereotypům a diskriminaci. V praxi se promítají do zákonů, školních řádů i interních politik organizací.. >> detail
nerovnoměrné zastoupení žen a mužů v různých prostředích a skupinách, například mezi regiony nebo v jednotlivých oborech a pracovních rolích. Obvykle se popisuje jako soustředění jednoho pohlaví do určitých částí společnosti a může být důsledkem tradic, očekávání i nastavení institucí.. >> detail
vědní obor, který zkoumá psychosomatické i socioekonomické souvislosti, podobnosti a odlišnosti mezi ženami a muži a také postoje a stereotypní představy spojené s genderem. >> detail
Tento pojem se užívá jako odkaz na výraz genderové vlastnosti, tedy na soubor osobnostních rysů a způsobů jednání, které bývají v určité společnosti připisovány mužské nebo ženské genderové roli a mohou se lišit podle kultury i historického období.. >> detail
Vztahující se k rodu a k tomu, jak jsou v dané společnosti chápány a prožívány rodové role a identity, často nezávisle na biologickém pohlaví.. >> detail
V aplikované lingvistice jde o cílené řízení jazykové praxe, jehož smyslem je, aby vyjadřování ve veřejném prostoru nepodporovalo jen jednu genderovou skupinu, ale zacházelo s ženami a muži rovnocenně, případně počítalo i s lidmi mimo binární dělení. Realizuje se prostřednictvím doporučení, interních pravidel a stylových příruček, které institucím ukazují, jak volit názvy osob a profesí, jak se vyhnout tomu, že „mužský rod“ bude automaticky chápán jako univerzální, nebo jak upravovat formuláře a pracovní nabídky tak, aby působily nediskriminačně. Takové pokyny si vytvářejí úřady, samosprávy, univerzity, neziskové organizace i firmy a často navazují na širší rovnostní politiky a antidiskriminační rámce používané v Evropě. V českém prostředí se tato snaha projevila hlavně v pravidlech pro jazyk pracovních inzerátů a také v domácí metodické publikaci, která reagovala na mezinárodní výzvy podporovat genderově citlivý jazyk.. >> detail
