(italsky, množné číslo galeri, z lat. galerum, množné číslo galera) pastýřský klobouk ozdobený podle pravidel církevní heraldiky, není to saturno. >> detail
Jazykový jev, třeba výraz, ustálené spojení nebo větná stavba, který se do daného jazyka dostal z francouzštiny, případně vznikl jako napodobenina francouzského vyjadřování, například formou doslovného překladu nebo převzetím typické vazby.. >> detail
Historický název pro rozsáhlé keltské území obývané Galy, které Římané souhrnně označovali jako Gallia. V antickém pojetí se obvykle rozlišovala část v severní Itálii na jih od Alp (Gallia cisalpina) a oblast ležící za Alpami (Gallia transalpina), zahrnující velkou část dnešní Francie a okolních krajů. Do římské moci se toto území dostalo zejména díky tažením Julia Caesara v 1. století př. n. l., načež postupně zesílila romanizace, vznikala města a silniční síť. Jižní pás při Středozemním moři tvořil starší a silněji romanizovanou provincii Gallia Narbonensis, spojovanou přibližně s dnešní Provence, jejímž významným centrem bylo Narbo.. >> detail
Teologicko-politický směr spojený s francouzskou katolickou tradicí, shrnutý v dobové deklaraci francouzského duchovenstva, který omezuje přímou nadřazenost papeže. Za nejvyšší autoritu v církvi považuje všeobecný koncil a učí, že papežova rozhodnutí ve věcech víry jsou definitivně závazná až tehdy, když je jako celek přijme celá církev. V praxi to podporovalo větší samostatnost místní církve a také silnější postavení světské moci vůči Římu.. >> detail
