Historický název pro rozsáhlé keltské území obývané Galy, které Římané souhrnně označovali jako Gallia. V antickém pojetí se obvykle rozlišovala část v severní Itálii na jih od Alp (Gallia cisalpina) a oblast ležící za Alpami (Gallia transalpina), zahrnující velkou část dnešní Francie a okolních krajů. Do římské moci se toto území dostalo zejména díky tažením Julia Caesara v 1. století př. n. l., načež postupně zesílila romanizace, vznikala města a silniční síť. Jižní pás při Středozemním moři tvořil starší a silněji romanizovanou provincii Gallia Narbonensis, spojovanou přibližně s dnešní Provence, jejímž významným centrem bylo Narbo.. >> detail
Teologicko-politický směr spojený s francouzskou katolickou tradicí, shrnutý v dobové deklaraci francouzského duchovenstva, který omezuje přímou nadřazenost papeže. Za nejvyšší autoritu v církvi považuje všeobecný koncil a učí, že papežova rozhodnutí ve věcech víry jsou definitivně závazná až tehdy, když je jako celek přijme celá církev. V praxi to podporovalo větší samostatnost místní církve a také silnější postavení světské moci vůči Římu.. >> detail
Vinařský technologický postup u ovocných vín, kdy se jejich přílišná kyselost záměrně ztlumí tím, že se nápoj částečně naředí a zároveň dosladí přídavkem cukru rozpuštěného ve vodě. Cílem bývá vyváženější chuť a někdy i úprava podmínek pro kvašení.. >> detail
Technologická úprava ovocného vína, při níž se snižuje jeho kyselost tím, že se do něj přidá voda oslazená cukrem, aby byl výsledný nápoj chuťově vyrovnanější. Tento postup se nazývá také galování.. >> detail
