Psychologický efekt, při němž se naše interpretace toho, co vidíme, náhle „překlopí“ do jiné podoby – například u dvojznačného obrázku začneme místo vázy zničehonic vnímat dvě tváře. Např.: Když se díval na optickou iluzi, najednou se mu proměnilo vnímání a obraz uviděl úplně jinak.. >> detail
V tvarové neboli gestalt psychologii je zásadní důraz na celostní uspořádání: to, co prožíváme, se nám obvykle jeví jako hotový a smysluplný celek a teprve následně jej můžeme rozkládat na dílčí složky. Izolované elementy nejsou chápány jako původní základ psychiky, spíše vznikají jako výsledek umělého analytického postupu. Psychické dění má podobu přirozeně organizovaných struktur, v nichž části získávají význam hlavně díky vztahům k ostatním. Tento směr, spojený se jmény jako Max Wertheimer a Wolfgang Köhler, zdůrazňuje, že živé systémy mají tendenci spontánně vytvářet tvar a řád, což se promítá do toho, jak podněty vykládáme, jak uvažujeme a jak se rozhodujeme. Ve vnímání se to projevuje například tím, že podněty, které jsou si blízké nebo podobné, automaticky spojujeme do jedné figury.. >> detail
V obecném smyslu jde o označení pro nesení nebo přenášení, přičemž původ je v lat. gestare ve významu nosit.;V lékařství a biologii se tím rozumí doba, po kterou je v těle matky vyvíjející se embryo či plod, tedy gravidita, ve veterinární terminologii také březost.. >> detail
