Mající tvar protáhlého útvaru, který je nejširší zhruba uprostřed a směrem k oběma koncům se plynule zužuje, podobně jako vřeteno.;V biologii a medicíně se tímto výrazem popisují tělní struktury, například některé svaly nebo buňky, které jsou uprostřed objemnější a na okrajích přecházejí do užších, špičatějších konců.. >> detail
Rostlinné onemocnění, při němž se na plodech objevují strupovité až korkovité léze, často vyvolané houbovými patogeny, a tím se snižuje kvalita, vzhled i skladovatelnost ovoce.. >> detail
(lat.) V hornictví a geologii jde o jemnou vláknitou, křehkou a snadno se rozpadající složku černého uhlí s typickým hedvábným leskem. Vzhledem připomíná drobivou, až práškovitou uhelnou hmotu a často se popisuje jako jedna z makroskopicky rozlišitelných uhelných složek vzniklých přeměnou zuhelnatělých rostlinných zbytků.. >> detail
schopnost zrakového systému spojit informace přicházející z pravého a levého oka a integrovat je do jediného, uceleného výsledného zrakového vjemu. >> detail
pojem z běžného (přirozeného) jazyka, jehož vymezení není přesné, je rozostřený, neurčitý a těžko jednoznačně ohraničitelný, tedy vágní a ne zcela jasný. >> detail
V laboratorní medicíně tato zkratka označuje vyšetření rychlosti sedimentace erytrocytů, tedy měření, jak rychle se červené krvinky v odebraném vzorku krve usazují ve sloupci tekutiny. V praxi se používá jako nespecifický ukazatel probíhajícího zánětu či jiné zátěže organismu. Původ názvu souvisí se jmény autorů klasického postupu, Fahraeus a Westergren.. >> detail
