Stoupenec fyziokratismu, tedy ekonomického směru spojeného s osvícenskou Francií, který vycházel z myšlenky přirozeného řádu a za rozhodující zdroj prosperity považoval výnos z půdy, především zemědělskou výrobu. Ostatní oblasti hospodářství, jako obchod či řemesla, chápal spíše jako činnosti, které už vzniklé hodnoty jen přesouvají nebo zpracovávají. Tento směr bývá spojován například se jménem François Quesnay a s důrazem na volnější fungování trhu a jednoduché zdanění pozemkové renty.. >> detail
Ekonomický směr, který vychází z představy, že skutečný hospodářský přebytek vzniká především z práce na půdě, a proto klade zemědělství do role hlavního zdroje bohatství společnosti.. >> detail
Úprava činnosti tělesných funkcí a jejich regulačních pochodů, díky níž se organismus dokáže vyrovnat se změnou podmínek a udržet homeostázu, často zahrnuje přeladění metabolismu nebo hospodaření s vodou a ionty, někdy se projeví i přechodem do zimního spánku.. >> detail
Srov. dysgramatismus v raném předškolním období. Jde o vývojově podmíněné, zpravidla přechodné oslabení schopnosti tvořit v daném jazyce správné gramatické tvary. Dítě může skládat slova vedle sebe s minimálním ohýbáním, vynechávat koncovky a používat zjednodušené větné konstrukce, protože systém časování a skloňování ještě není plně ustálen. V tomto věku může být taková obtíž považována za projev jazykové nezralosti a u části dětí se postupně upraví sama s dozráváním řeči a dostatkem jazykových podnětů, pokud nepřetrvává a není doprovázena dalšími známkami narušeného vývoje řeči.. >> detail
