(finance, ekonomika), grafické znázornění závislosti celkového objemu vybraných daní na daňové sazbě. Lafferova křivka má v ideálním případě tvar obráceného U a jejím vrcholem je tzv. Lafferův bod, kdy je dosaženo maximálního objemu vybraných daní při optimální daňové sazbě. Pokud by došlo k dalšímu navýšení daňové sazby, začne křivka od tohoto bodu opět klesat a na 0 se dostane při daňové sazbě 100%. Lafferova křivka byla pojmenována roku 1973 po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi. V praxi znamená, že zvyšování míry zdanění nad určitou mez již větší daňové výnosy nepřináší (poplatníci se daním snaží vyhnout atp.).. >> detail
(také nazývané librační body nebo L-body) je pět speciálních bodů v orbitálním systému dvou těles (v soustavě tří těles), kde třetí těleso s zanedbatelnou hmotností může udržovat stabilní relativní pozici. Pojmenovány jsou po italsko-francouzském matematikovi a astronomovi Josephu-Louisi Lagrangeovi, který je matematicky popsal v roce 1772. Těchto pět bodů (označovaných L₁ až L₅) jsou místa, kde se gravitační síly dvou hlavních těles navzájem vyrovnávají s odstředivou silou, což umožňuje menším objektům zůstat v relativně stabilní pozici. První tři body (L₁, L₂, L₃) leží na přímce spojující dvě hlavní tělesa a jsou pouze semi-stabilní, zatímco body L₄ a L₅ tvoří rovnostranné trojúhelníky s oběma hlavními tělesy a jsou přirozeně stabilní. Lagrangeovy body mají praktické využití v kosmickém výzkumu, kde slouží k umístění vesmírných teleskopů (např. James Webb v bodě L₂ soustavy Slunce-Země) a komunikačních satelitů, přičemž v bodech L₄ a L₅ se také přirozeně hromadí asteroidy známé jako Trojani.. >> detail