Lékařský termín pro bělavé ložisko nebo jizvovité zbarvení tkáně, typicky pro neprůhledné zakalení rohovky, které se může objevit po zánětu či úrazu a může zhoršovat kvalitu vidění. Spojení Leucoma unguium označuje drobné bílé skvrnky na nehtové ploténce, často vznikající po menším poškození nehtu.. >> detail
itidis, f. lékařský výraz pro leukomyelitidu, tedy zánětlivé onemocnění zasahující bílou hmotu míchy, často provázené poškozením myelinu a následnými poruchami hybnosti nebo citlivosti. >> detail
Medicínské označení pro leukomyelopatie, tedy souhrnné pojmenování chorob, které zasahují bílou hmotu míchy. Termín vychází z ř. leukos ve smyslu bílý, ř. myelos jako mícha a ř. pathos ve významu choroba a často se používá u stavů spojených s poruchou myelinu a zhoršeným vedením nervových drah.. >> detail
V medicíně se tím označuje patologický stav, kdy je v periferní krvi neobvykle nízký počet leukocytů, tedy bílých krvinek. Často souvisí s poruchou krvetvorby nebo útlumem kostní dřeně, může se objevit i jako nežádoucí účinek některých léčiv či při infekcích a obvykle vede ke zvýšené náchylnosti k infekčním onemocněním.. >> detail
Medicínský termín z řec. leukos, bílý, a flegma, označuje závažný uzávěr hlubokých žil dolní končetiny, typicky v oblasti femorálního nebo pánevního žilního kmene. Projevuje se rychle vzniklým, rozsáhlým otokem nohy, napětím tkání a nápadnou bledostí až bělavým zabarvením kůže. Jde o akutní stav, který může být provázen výraznou bolestí a je spojen s rizikem plicní embolie, proto vyžaduje neodkladné vyšetření a léčbu.. >> detail
Lékařské označení pro leukopoézu, tedy část krvetvorby, při níž se v krvetvorných tkáních, hlavně v kostní dřeni, vytvářejí a dozrávají bílé krvinky. Pojem vychází z ř. leukos, bílý, a z ř. poiesis, tvoření, a v praxi zahrnuje vznik různých typů leukocytů řízený signálními látkami organismu.. >> detail
V medicíně se tím míní leukotaxin, polypeptidový faktor přítomný v zánětlivém exsudátu, který zvyšuje propustnost kapilár a tím usnadňuje přestup tekutin i buněk z krve do tkáně. Označení se odvozuje od leucocytus a taxis.. >> detail
Leukotrien je tkáňově působící lipidový mediátor patřící mezi eikosanoidy. Vzniká z kyseliny arachidonové v lipooxygenázové metabolické dráze, typicky v buňkách imunitního systému, a významně se podílí na řízení zánětlivých i alergických dějů. Chemicky jde o nenasycenou sloučeninu s charakteristickým systémem více dvojných vazeb, přičemž jeho biologické účinky zahrnují mimo jiné zvýšení propustnosti cév, lákání dalších leukocytů do ložiska zánětu a u některých typů i stažení hladké svaloviny dýchacích cest, což má význam například u astmatu.. >> detail
Lékařský termín pro nápadné zesvětlení až zbělení vlasů v důsledku snížené tvorby melaninu ve vlasovém stvolu, někdy se uvádí i jako leucotrichosis. Může jít o vrozený stav nebo o změnu vzniklou během života, například při předčasném šedivění či u některých kožních a autoimunitních onemocnění. Název je odvozen z řec. leukos = bílý a thrix, trichos = vlas.. >> detail
