V medicíně tento výraz označuje luxaci neboli vykloubení, kdy se kloubní plochy úplně oddělí a kost se ocitne mimo svou přirozenou polohu v kloubu. Nejčastěji vzniká po úrazu nebo při nedostatečné stabilitě vazů a bývá spojená s výraznou bolestí a omezením hybnosti. Termín Luxatio habitualis se používá pro stav, kdy se vykloubení opakovaně vrací ve stejném kloubu, často po dřívějším poranění. Označení Luxatio pathologica popisuje luxaci vznikající v kloubu, který je už předem změněný chorobou, například zánětem nebo degenerativním postižením. Pro částečné vychýlení se naopak užívá pojem subluxace.. >> detail
Latinské přídavné jméno od luxare, používané hlavně v medicínské latině pro stav, kdy je kloub vychýlen mimo své běžné postavení, tedy je vykloubený nebo vymknutý. Při částečném vykloubení se může uvádět také subluxatus.. >> detail
Třída enzymů, která urychluje rozpojování určitých chemických vazeb bez účasti hydrolýzy, často mechanismem eliminace se vznikem dvojné vazby nebo naopak připojením skupiny na dvojnou vazbu.. >> detail