V lékařské mikrobiologii se tím označuje rod velmi štíhlých, spirálovitě stočených bakterií ze skupiny spirochét. Pojmenování je odvozené z řečtiny a odkazuje na jejich jemně vinutý tvar. Tyto bakterie patří mezi původce leptospirózy, tedy zoonózy, která se často šíří z infikovaných zvířat při kontaktu s vodou nebo zeminou znečištěnou jejich močí a může zasahovat více orgánů. K patogenním zástupcům patří i druh grippotyphosa, spojovaný s blaťáckou horečkou typicky provázenou náhlou vysokou teplotou a výraznými bolestmi svalů.. >> detail
Zoonotická infekce postihující řadu zvířat, vyvolaná spirochetami rodu Leptospira, která se může přenést i na člověka, typicky při kontaktu s močí nebo vodou znečištěnou těmito bakteriemi.. >> detail
Název pro nitkovitou bakterii, jejíž buňky vytvářejí velmi tenké vláknité útvary připomínající vlas. U člověka se často nachází na sliznici dutiny ústní a může být součástí běžné orální mikrobioty, například v zubním povlaku, obvykle bez výrazných příznaků onemocnění.. >> detail
Philipp Lersch (1898–1972) byl německý psycholog, který navazoval na fenomenologii a opíral se o filozofické myšlení. Za jeho stěžejní dílo se považuje spis Der Aufbau des Charakters (München, 1938), který později rozšířil a přepracoval do knihy Aufbau der Person (München, 1970). Ve své teorii charakteru rozlišuje dvě základní roviny: endotýmní základ tvořený afekty, emocemi, náladami, city i snahami a nadstavbu zahrnující složku noetickou a volní. Duševní život chápe jako uspořádaný, vnitřně strukturovaný celek.. >> detail
