V logice či při uvažování jde o závěrečné tvrzení, které dává smysl a dá se odvodit z předchozích premis nebo důvodů.;Ve filozofii označuje přesvědčení, že realita má racionální řád a svět se řídí logickými vztahy, takže jej lze chápat jako zákonitě uspořádaný.. >> detail
V řeckém pojetí jde o racionální stránku člověka, tedy schopnost logicky uvažovat, promýšlet postup a docházet k závěrům na základě důvodů. V Platónově filozofii tímto výrazem označoval část duše spojenou s myšlením, která má usměrňovat ostatní vnitřní pohnutky a vést jednání.. >> detail
Racionálně zdůvodněné vyústění úvah, tedy závěr, který vznikne správným vyvozováním z daných tvrzení.;Filozofické přesvědčení, že skutečnost má vnitřní řád a je v principu rozumově pochopitelná, protože dění ve světě lze popsat logickými vztahy a pravidly.. >> detail
Logo-test je psychologický dotazníkový nástroj, využívaný zejména v logoterapeutickém kontextu, který slouží k posouzení, jak je u člověka ohrožené prožívání smyslu života a jak výrazně se u něj objevují projevy existenciální frustrace, případně pocit vnitřní prázdnoty. Autorkou metody je psychoterapeutka Elisabeth Lukas.. >> detail
Filosofický a teoretický postoj, který klade do středu „logos“, tedy rozum a jazyk, a vychází z předpokladu, že smysl a pravdivé poznání lze nejlépe získat racionálním uvažováním a vyjádřit je především prostřednictvím řeči a textu. Tím současně zvýhodňuje vědomé, slovně artikulované myšlení a dorozumívání a odsouvá do pozadí mimoverbální, tělesné, obrazové, emocionální či intuitivní způsoby porozumění. V novější kontinentální filosofii bývá tento důraz na jazyk jako privilegované médium významu kritizován například v dekonstrukci, která upozorňuje na nestálost a závislost významů na kontextu.. >> detail
