Britský chirurg (1827–1912), považovaný za jednu z nejvýznamnějších osobností dějin chirurgie. Zavedl do operací zásady přísné čistoty a antisepsi (dezinfekci ran, nástrojů i prostředí), čímž výrazně snížil pooperační úmrtnost. Vycházel z poznatků L. Pasteura o působení mikroorganismů a z antibakteriálních účinků chemických látek, jako univerzální antiseptikum prosadil karbolovou kyselinu. Jeho postupy byly zpočátku v Británii odmítány, zatímco v Německu a Rakousku se brzy dočkaly uznání. Teprve na sklonku života získal nejvyšší pocty, pohřben je ve Westminsterském opatství. Srov. listerie.. >> detail
Rod grampozitivních bakterií tvořený krátkými tyčinkami, které se objevují jednotlivě nebo v krátkých řetízcích. Jsou aerobní či fakultativně anaerobní, pohyblivé díky bičíkům, netvoří spory ani pouzdro, na kultivaci jsou poměrně nenáročné a dokážou dlouhodobě přežívat v prostředí. Vyskytují se prakticky všude a mohou vyvolávat onemocnění u zvířat. Na patogenitě se podílejí povrchové faktory umožňující ovlivňovat imunitní odpověď, přežívat po fagocytóze a působit toxicky (např. listeriolyzin, účinky podobné endotoxinu). U člověka je hlavním původcem Listeria monocytogenes, vzácněji L. ivanovii a L. seeligeri, bakterie se může vyskytovat i v trávicím traktu. Zdrojem nákazy bývají často potraviny, protože dokáže přežívat i při nižších teplotách. Může způsobit např. endometritidu, konjunktivitidu, kožní infekce, chřipce podobné onemocnění nebo meningoencefalitidu, často s lehčím průběhem. Zvlášť závažný je transplacentární přenos a perinatální infekce s generalizací, případně infekce u imunosuprimovaných osob. K léčbě lze použít např. cotrimoxazol nebo aminopeniciliny v kombinaci s aminoglykosidy.. >> detail
geologie: hornina vzniklá listvenitizací, což je metasomatická přeměna ultrabazik (hornin), zejména karbonizací. Tvořená je směsí křemene, dolomitu, mastku, magnetitu a limonitu. Barvou je tato hornina zelenavá nebo žlutavá. Jedná se o příznak ložisek zlata a kobaltu.. >> detail
Tvoří jej soužití dvou organismů v jednom celku: nejčastěji vřeckovýtrusá houba a řasa nebo sinice. Houbová složka si fotosyntetického partnera udržuje a reguluje prostřednictvím kontrolovaného parazitismu, jehož podoba se liší podle fylogenetického stáří.. >> detail
