V anatomii a lékařství označení pro ret, tedy měkký okraj ústního otvoru tvořený kůží a sliznicí.;V jazykovědě a fonetice retná hláska, obvykle souhláska tvořená zapojením rtů, kdy se rty dotknou nebo se k sobě těsně přiblíží, například p či m, případně vzniká mezi rtem a zuby.. >> detail
V anatomii a stomatologii se tímto výrazem popisuje něco souvisejícího se rty, odvozené od lat. labium, případně poloha či směr orientovaný na stranu rtů, tedy od dutiny ústní k vnějšímu okraji.. >> detail
V fonetice jde o artikulační jev, kdy se při výslovnosti hlásky k hlavnímu místu tvoření přidá výrazná práce rtů, typicky jejich zaokrouhlení nebo vysunutí. Tím může souhláska, která se původně vyslovuje bez zaokrouhlení, získat „okrouhlený“ charakter, často se to popisuje jako doprovodná artikulace a v přepisu se někdy značí např. horním indexem w.. >> detail