základní reprezentace v jazykovém systému, které kódují slova a jejich význam, zahrnují zrakové, sluchové i senzomotorické podoby a fungují jako slovní, pojmové i symbolické kódy pro mluvená i psaná slova. >> detail
V psychiatrii označení pro nutkavou, patologicky zvýšenou potřebu stále mluvit a produkovat nadbytek slov, často i nevhodně k situaci nebo bez skutečné sdělnosti. Pojem se odvozuje z řec. logos a mania a může se vyskytovat jako příznak některých duševních stavů, například v rámci mánie.. >> detail
koordinované pohyby a práce svalů mluvidel, například jazyka, rtů a dolní čelisti, které při mluvení zajišťují přesné vytváření hlásek a srozumitelnou artikulaci, často sledované a procvičované v logopedii. >> detail
Logopedie, termín odvozený z řeckých slov logos, tedy slovo, a paideia, tedy výchova. Jde o obor, který se věnuje rozvoji správného mluveného projevu a zkoumá, jak lidská řeč a dorozumívání fungují po fyziologické stránce. Součástí je také prevence, vyšetřování a terapeutická náprava poruch řeči, zejména potíží s výslovností a plynulostí.. >> detail
Logopedická praxe ve zdravotnickém prostředí, která se věnuje klinickému vyšetřování a léčbě poruch komunikace, řeči a souvisejících funkcí, například polykání.. >> detail
