Leucismus je stav u živočichů charakterizovaný částečnou nebo úplnou ztrátou pigmentace povrchových tkání (srst, peří, šupiny), při němž je obvykle zachována normální pigmentace duhovky. Vzniká v důsledku poruchy vývoje nebo migrace pigmentových buněk.. >> detail
Leukodiapedeza označuje děj, kdy leukocyty, tedy leucocytus neboli bílé krvinky, aktivně procházejí stěnou drobných cév a dostávají se z krevního oběhu do okolní tkáně. Jde o typ diapedesis, který se uplatňuje hlavně při zánětlivé a imunitní reakci, když se buňky obrany přesouvají k místu poškození nebo infekce.. >> detail
V hematologii označení pro zhoubné nádorové zmnožení buněk bílé krevní řady, často s převahou nezralých prekurzorů, které se vytvářejí v krvetvorné tkáni a mohou se objevit i v periferní krvi. Termín má původ v řeckém základu pro „bílý“ a popisuje stav, který může provázet některá leukemická onemocnění.. >> detail
leukocidin, toxická látka produkovaná některými bakteriemi, která je cílená především na bílé krvinky a vede k jejich poškození až rozpadu. Označení vychází z leucocytus a caedere. Účinkuje jako cytotoxin, například narušením buněčné membrány leukocytů, čímž může oslabovat imunitní obranu hostitele.. >> detail
Odborný termín z hematologie označující proces vzniku a vývoje bílých krvinek. Název je odvozen z leucocytus ve významu bílá krvinka a z řeckého genesis jako vznik, v praxi jde o součást krvetvorby probíhající hlavně v kostní dřeni a řízenou signálními látkami organismu.. >> detail
V hematologii název pro leukocytopoézu, tedy děj, při němž se v krvetvorných tkáních, zejména v kostní dřeni, tvoří a dozrávají leukocyty neboli bílé krvinky. Pojem vychází z řeckých slov označujících bílou barvu a tvoření.. >> detail
Leukocytóza označuje zvýšení počtu bílých krvinek v krvi, latinsky leucocytus. Jde o stav, který se často objevuje při infekci nebo zánětu a může doprovázet i některé poruchy krvetvorby.. >> detail
Leukocytotaxe, z lat. leucocytus (bílá krvinka) a z řec. taxis (směrování), je označení pro řízený pohyb leukocytů vyvolaný působením látek v jejich okolí. Bílé krvinky se pak orientují podle chemických signálů a přesouvají se k ložisku infekce nebo k poškozené tkáni, kde se podílejí na zánětlivé a imunitní reakci, typicky například neutrofily či monocyty.. >> detail
