Patologicky změněná červená krvinka, která je nezvykle tenká a plošná, v krevním nátěru může připomínat lístek nebo drobný terč s výraznějším projasněním ve středu a objevuje se například u některých typů anémie.. >> detail
Leptocytóza je stav popisovaný v hematologii, při němž se v periferní krvi nacházejí erytrocyty s neobvykle úzkým a zploštělým vzhledem. Pojem má původ v řečtině a obvykle se zachytí při hodnocení krevního nátěru, přičemž může provázet některé typy chudokrevnosti, například poruchy hemoglobinu.. >> detail
Lékařský popis stavu, kdy jsou prsty výrazně protáhlé a zároveň velmi štíhlé. Název je odvozen z řeckých slov leptos a daktylos a může se vyskytovat i jako součást některých vrozených poruch pojivové tkáně, například u Marfanova syndromu.. >> detail
Přídavné jméno z medicíny a anatomie, odvozené z řec. leptos (tenký) a meninx (blána), které se používá pro popis dějů či útvarů souvisejících s jemnými mozkovými plenami, zejména s arachnoideou a pia mater.. >> detail
Leptomeningitida označuje zánětlivé postižení měkkých mozkových plen, tedy pia mater a arachnoidey, které těsně kryjí mozek i míchu. Akutní průběh se typicky spojuje s projevy meningeálního dráždění, jako je bolest hlavy, horečka a ztuhnutí šíje, často na podkladě infekce. U chronické produktivní formy se po prodělaném zánětu vyvíjí vazivové zesílení měkkých plen a vznikají srůsty, které mohou vést i k poruše cirkulace mozkomíšního moku.. >> detail
Odborné označení užívané v antropologii a medicíně pro leptoprozopii, tedy typ tváře, která je nápadně dlouhá a úzká s jemně působícími rysy. Pojem je odvozen z řec. leptos a prosopon a bývá chápán jako protiklad k širokému obličejovému typu.. >> detail
Konstituční tělesný typ vyznačující se úzkou, výrazně štíhlou postavou a jemnou, lehkou kostrou, obvykle s menším objemem svalů i podkožního tuku. V tradičních somatotypologiích se tento vzhled často ztotožňuje s pojmem astenik a popisuje se i jako útlá, křehčí stavba těla.. >> detail
