Původ v lat. linea, tedy čára. Vyjadřuje, že něco má charakter čáry nebo vede po přímce, bez zakřivení a zbytečných odbočení. V matematice a fyzice se tímto přívlastkem označují i závislosti, které lze popsat lineární funkcí a kde změna jedné veličiny vyvolává přímo úměrnou změnu jiné.. >> detail
zařízení určené k přesnému odměření a naplnění stříkačky definovaným množstvím tekutiny, aby byla zajištěna opakovatelná a bezpečná dávka při přípravě injekčních roztoků. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu (1. deklinace) pro jazyk, tedy svalový orgán v dutině ústní podílející se na chuti, tvorbě hlásek i polykání. V klinické a stomatologické terminologii se používají také popisné názvy některých stavů, například Lingua accreta při srůstu jazyka se spodinou úst, Lingua bifida u rozštěpu jazyka, Lingua geographica pro mapovitý vzhled s nepravidelně se měnícími plochami na povrchu nebo Lingua hirsuta, kdy povrch působí srstnatě kvůli nadměrnému prodloužení papil.;V přeneseném významu může označovat i jazyk jako řeč nebo jazykový systém, tedy prostředek dorozumívání, například ve spojení lingua Latina pro latinu.. >> detail
