Přídavné jméno užívané hlavně v anatomii a klinické medicíně, odvozené od výrazů larynx a pharynx. Popisuje jevy, struktury nebo obtíže související s oblastí přechodu hltanu a hrtanu, tedy s laryngofaryngem.. >> detail
V medicíně a nauce o hlasu jde o označení pro hrtanový způsob fonace, kdy se hlas vytváří přímo v hrtanu a vzniká kmitáním hlasivek. Název je odvozen z ř. larynx, hrtan.. >> detail
Náhlé křečovité stažení hlasivkové štěrbiny a svěračových svalů hrtanu, které zúží průchod hrtanem (laryngu) a může způsobit obstrukci horních cest dýchacích.. >> detail
Lékařský operační výkon, při němž se skalpelem nebo jiným nástrojem nařízne stěna hrtanu, aby se vytvořil přístup do jeho dutiny nebo se urgentně uvolnily dýchací cesty. Termín vychází z řec. larynx, tedy hrtan, a používá se zejména v ORL chirurgii.. >> detail
Přídavné jméno z medicíny a anatomie pro něco, co se vztahuje současně k hrtanu a průdušnici, často k oblasti jejich přechodu. Termín vychází z řeckých kořenů larynx a tracheia.. >> detail
Z řec. larynx (hrtan) a tracheia (průdušnice). Operační zákrok, při němž chirurg provede incizi v oblasti hrtanu a navazující průdušnice, čímž vytvoří přímý vstup do dýchacích cest, typicky k jejich zajištění.. >> detail
Část dýchacích cest uložená v oblasti krku, která navazuje na hltan a vede k průdušnici. Obsahuje hlasivky, podílí se na tvorbě hlasu a při polykání pomáhá chránit vstup do dolních dýchacích cest.. >> detail
