V sociologii jde o vedlejší dopady jednání, norem či institucí, které nejsou otevřeně deklarovaným cílem a aktéři je zpravidla nemají v úmyslu, přesto mohou významně ovlivňovat fungování společnosti. Pojem se často vykládá v návaznosti na Mertona a klade se do protikladu k manifestním, tedy záměrně sledovaným funkcím.. >> detail
Poznatky a informace, které si člověk během běžných zkušeností osvojí bez vědomého úmyslu se učit, často jen mimoděk a bez okamžitého projevu. Navenek se mohou ukázat až později, když se objeví vhodná situace nebo motivace je využít.. >> detail
Stranový až okrajově uložený, nacházející se mimo střed. V anatomii se tím popisují struktury ležící dále od střední roviny těla, často jako protiklad k medialis.. >> detail
V anatomii a medicíně jde o pojem vyjadřující vztah ke straně těla, tedy umístění či projev, který je jednostranný. Etymologicky souvisí s lat. latus, lateris. Používá se při popisu stranovosti orgánů a klinických nálezů, například u určení, na kterou mozkovou hemisféru nebo končetinu se daný jev vztahuje.. >> detail
Posun nebo přemístění směrem do strany. U hlasivek jde o výkon prováděný například při nadměrně těsném uzávěru hlasivek. Porovnejte: medializace, laterofixace.. >> detail