stav snížené bdělosti a útlumu vědomí, při němž má člověk výraznou potřebu spánku, snadno podřimuje a reaguje pomaleji na okolní podněty, často v souvislosti s onemocněním, vyčerpáním nebo účinkem léků či jiných látek. >> detail
medicína: lékařský obor zabývající se spánkem. Jedná se o jednu z nejmladších lékařských disciplín. Zaměřuje se na všechny formy spánku, po němž se necítíme osvěženi. Poruchy spánku jsou obvykle způsobeny fyzickou nemocí, psychickým stresem nebo je důsledkem vedlejších účinků léků. Somnologie se dotýká lékařských oborů mezi něž patří neurologie, psychiatrie a psychoterapie, vnitřního lékařství a ušního, nosního a krčního.. >> detail
V medicíně se poruchami spánku rozumí stavy, kdy je narušena kvalita, hloubka nebo průběh spánku a často se to projeví i zhoršeným fungováním přes den. Dysnystaxis znamená nedostatečně hluboký, mělký spánek, při němž se postižený dá snadno probudit. Dyssomnie je označení pro poruchy množství spánku, typicky hyposomnie s příliš krátkým spánkem, případně insomnie, tedy nespavost, která se uvádí také jako agrypnie. Naopak hypersomnie představuje nadměrnou spavost a sklon usínat i v denních hodinách. Mezi poruchy chování vázané na spánek se řadí somnambulismus, někdy označovaný jako lunatismus, a pavor nocturnus, náhlý noční děs se silným strachem a často křikem. V praxi mohou být tyto potíže samostatné, ale mohou se také vyskytovat v souvislosti se stresem, některými léky nebo onemocněními jako spánková apnoe.. >> detail