Zastřešující pojem pro soubor pravidel, dohledu a reakcí, kterými si skupina nebo organizace hlídá, zda její členové jednají v souladu s očekáváními. Patří sem neformální vlivy jako tlak vrstevníků, pomluvy, prestiž, pochvala nebo napomenutí, i formální postupy typu interních předpisů či institucionálního dohledu. Cílem je udržet společné soužití a předvídatelný chod kolektivu, přičemž následky mohou sahat od drobných signálů uznání či kritiky až k tvrdým postihům a v krajních případech k vytlačení člověka na okraj nebo jeho vyřazení ze skupiny.;V kriminologii a trestní politice se tím obvykle myslí způsoby, jimiž společnost a stát předcházejí porušování norem a reagují na něj. Zahrnuje preventivní komunitní působení i oficiální zásahy institucí, které usilují o omezení nežádoucího chování a případně o nápravu pachatele.. >> detail
V sociální psychologii a gerontologii jde o úzký, relativně stabilní okruh nejbližších osob, které člověka dlouhodobě doprovázejí napříč životními etapami. Tvoří ho jen malý počet vztahů s výraznou mírou blízkosti a opakovaných interakcí, kde se běžně dává i přijímá sociální opora, například emocionální povzbuzení, praktická pomoc nebo sdílení informací. Lidé v tomto okruhu se zároveň vzájemně ovlivňují v rozhodování, chování, prožívání i způsobech komunikace a jeho složení se může v čase pozvolna měnit podle důležitých životních událostí.. >> detail
Jde o sociálního pracovníka se zvláštním zaměřením na lidi v akutní nebo dlouhodobé nouzi. Nejprve zmapuje jejich situaci a potřeby, poté v součinnosti s úřady, zdravotnickými zařízeními či neziskovými organizacemi pomáhá zajistit vhodné sociální služby a dostupnou finanční podporu. Nabízí odborné poradenství, může klienta provázet při jednáních, zprostředkovat právní pomoc nebo kontakt na další specialisty a koordinuje postup tak, aby se člověk kvůli tíživým okolnostem, například dluhům nebo ztrátě bydlení, nepropadl do chudoby a nezůstal na okraji společnosti.. >> detail
přisuzování „nálepek“ a společenských kategorií jednotlivcům nebo skupinám, které je může stigmatizovat a někdy i předznamenat, že budou vnímáni (a případně se i stanou) jako problémoví či devianti. >> detail
narušení schopnosti sociálně se přizpůsobit, tedy potíže v adaptaci na běžné společenské požadavky, projevuje se problémovým, výrazně konfliktním chováním až krajně nevyhovujícím, patologicky nepřizpůsobivým jednáním v sociálním prostředí. >> detail
Záměrné uplatnění marketingu ve službě veřejného zájmu, při němž se na základě poznání cílového publika navrhují a testují komunikační i motivační postupy tak, aby u vybraných skupin lidí došlo ke změně postojů a následně i chování ve vztahu ke zdravotním a dalším společenským tématům, a tím se zlepšily jejich životní podmínky a celková kvalita života.. >> detail
V sociologii jde o jev, kdy se jednotlivci nebo skupiny přesouvají v rámci společenské struktury mezi různými pozicemi a rolemi. Přesun může být vodorovný, například změna zaměstnání či prostředí bez podstatné změny prestiže a životní úrovně, nebo svislý, kdy člověk stoupá výš, případně se propadá níž. Sleduje se posun v průběhu života jedince i rozdíly mezi generacemi, třeba když děti dosáhnou odlišného vzdělání a profesního zařazení než rodiče. Výzkum často rozlišuje i přesuny vyvolané proměnami ekonomiky a trhu práce oproti situacím, kdy se lidé spíše jen vymění na omezeném počtu dostupných míst. Míra těchto přesunů se bere jako jeden z ukazatelů otevřenosti společnosti a souvisí s dostupností vzdělání, sociálními sítěmi i nerovnostmi.;V řízení organizací a v psychologii práce se tímto pojmem popisuje pohyb zaměstnanců mezi pracovními místy a mezi zaměstnavateli. Přesuny na srovnatelných pozicích mohou podpořit učení, sdílení know how a pružnost, zatímco příliš vysoká fluktuace bývá spojena s rozkladem týmové stability, vyššími náklady na nábor a zaškolení a horší kontinuitou práce. Změny v obsazení týmů se někdy používají jako zásah do napjatých vztahů, jenže rozumný postup je nejdřív porozumět tomu, jak ve skupině funguje komunikace a neformální vliv, protože pracovní klima ovlivňuje konflikty, spokojenost i výkon. Při hodnocení chyb se obvykle doporučuje dávat zpětnou vazbu včas a spravedlivě a vedle kritiky zmínit i to, co se daří, aby byla lépe přijatelná a vedla ke změně chování.. >> detail
Teoretické pojetí, podle něhož má lidský mozek specializované nervové okruhy a sítě, které jsou uzpůsobeny k zvládání mezilidských situací, jako je porozumění záměrům druhých, regulace sociálního chování nebo vyhodnocování emocí. Často se dává do souvislosti s propojením částí kůry a struktur podílejících se na zpracování emocí a učení ze sociální zkušenosti.. >> detail
stav, kdy lidé, sociální skupiny i společenské instituce uznávají, respektují a ve svém jednání se řídí obecně sdílenými a dlouhodobě zavedenými pravidly, normami a hodnotami dané společnosti, a to jak v rovině společenské, právní, tak i morálně‑etické. >> detail
